Hejtman Středočeského kraje Miloš Petera upozornil, že v současné době se připravuje novela zákona o ochraně přírody a krajiny, která bude z hlediska národních parků šetrnější k přírodě a vstřícnější k obyvatelům okolních obcí.

„Podle návrhu novely zákona by v národním parku probíhal přirozený způsob převodu lesa, který je dnes užitkový, na les přírodní. Tento proces by trval padesát až sto let. Omezení pro obce by tak bylo minimální a občané by měli i nadále volný přístup do lesů," nechal se slyšet středočeský hejtman Miloš Petera.

Ten chce znovu na základě zmiňované novely zákona jednat se starosty dotčených obcí na Křivoklátsku právě o jejich postoji k možnosti vyhlášení Národního parku Křivoklátsko. „Chceme po novém roce, až budou ustanovena vedení všech dotčených obcí, začít jednat s jejich starosty. Pokud bude zájem starostů o vyhlášení národního parku, budeme tento proces iniciovat," řekl hejtman Miloš Petera.

Debaty se starosty přitom už v polovině roku odstartovali zástupci ministerstva životního prostředí. V červnu letošního roku začal o vzniku Národního parku Křivoklátsko jednat náměstek ministra životního prostředí Vladimír Dolejský s tehdejším hejtmanem Středočeského kraje Josefem Řihákem (ČSSD), později podle náměstka mělo dojít na jednání i s ostatními subjekty.

„Počítáme, že to bude trvat zhruba dva roky, než bude moci být národní park vyhlášen. Očekáváme, že národní park přinese nejen lepší ochranu přírody, ale pomůže také oživit turistický ruch a dostat turisty do Středočeského kraje," řekl k vyhlášení Národního parku Křivoklátsko hejtman Miloš Petera.

Zatímco ale současný hejtman Středočeského kraje se řadí od samotného počátku k příznivcům vyhlášení národního parku, jeho zmiňovaný předchůdce stál přesně na opačné straně barikády.

Podle Josefa Řiháka je totiž současný stupeň ochrany přírody na Křivoklátsku plně dostačující. „Podle mých informací je současný stav území regionu Křivoklátska v nejlepším stavu za celou dobu trvání CHKO," řekl tehdy ještě coby hejtman Josef Řihák a doplnil: „Jsme proti zřízení národního parku, protože současnou ochranu lesů považujeme za naprosto dostačující a nevidíme ke vzniku národního parku žádný důvod. Křivoklátsko je kromě CHKO také biosférickou rezervací UNESCO, ptačí oblastí evropské soustavy Natura 2000 a v nejcennějších částech je také chráněno soustavou maloplošných chráněných území. Další zvýšení ochrany je tudíž podle nás zcela nadbytečné."

Místní park nechtějí

Už počátkem března dali obyvatelé z Křivoklátska jasně najevo svůj názor během debaty o možném vyhlášení národního parku, kterou uspořádalo hnutí Ano na Rakovnicku. Zatímco Petr Hůla, vedoucí Správy CHKO Křivoklátsko, tu obhajoval chystaný projekt národního parku, Miroslav Pecha, předseda Základní pobočky České lesnické společnosti Křivoklát, byl proti. Předseda lesnické pobočky v Křivoklátě dále zdůraznil, že pokud pomine hrozba vyhlášení národního parku, lesníci určitě ihned zareagují a najdou společnou řeč s CHKO Křivoklátsko pro zajištění další ochrany přírody.

Odpůrci chystaného Národního parku Křivoklátsko se především obávají, aby Křivoklátsko nedopadlo jako Šumava, kde došlo k obrovské tragédii v přírodě. Tento argument však Petr Hůla odmítá. Podle něj je totiž problém Národního parku Šumava politický, nikoliv odborný. Podle vedoucího Správy CHKO Křivoklátsko je důležité, aby byl Národní park Křivoklátsko vyhlášen, a to kvůli tomu, že je zájem o tato území a skupují je cizinci.

„Národní park zajistí celistvost a také to, že honitby budou patřit státu. Uvidíte, že na má slova dojde a že se budete pak divit," vzkázal odpůrcům Petr Hůla.

„Jsem občan Křivoklátu a pamatuji daleko lepší časy. S argumenty, proč by měl vzniknout národní park, souhlasím a jsem na to pyšný, ale to je vše. V obci chybí kanalizace, vodovod, je tu i podpětí v elektrické síti. Že tu budou cyklostezky, je sice hezké, ale v obci všechno chátrá. Vyhlášení národního parku je nesmysl," řekl v březnu Karel Breník (zemřel koncem dubna letošního roku, pozn. red.).

Mezi odpůrci vyhlášení Národního parku Křivoklátsko je i starosta městyse Křivoklát Milan Naď. Místní občané se totiž v anketě jasně vyjádřili, že stojí proti národnímu parku.

„Záměr vyhlášení národního parku tady zástupci ministerstva životního prostředí neobhájili," připomněl starosta Milan Naď. Ten zároveň podotkl, že v Křivoklátě je už dost vysoký turistický ruch na místní podmínky a další navýšení rozhodně obec nepotřebuje.

„Podle nás pro přírodu zde stačí statut CHKO. Šumava byla zelená do roku 1991," připomněl starosta Křivoklátu Milan Naď. A i další místní obyvatelé pak v diskuzi zmínili, že Křivoklát není na další přísun turistů připravený. Chybí větší zázemí, více služeb v ubytování a stravování a navíc jejich daleko vyšší kvalita.

Starosta obce Kublov Josef Matějka má na věc trochu jiný názor. Podle něj by už měl někdo rozhodnout. „Jsem zastáncem národního parku, Křivoklát by si jistě zasloužil větší pozornost. Zároveň ale také volám po větší odpovědnosti státu a příslušných orgánů, aby se konečně pochlapily. Každá ze stran si ponechá své přesvědčení a diskuzi ohledně vzniku národního parku to nikam neposune. Někdo by již měl rozhodnout, nejistota ochraně přírody rozhodně neprospívá."