VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Herinková: Nejvíce mě potěší když v hnízdě sedí holub - modrý pštros běloocasý

Pšovlky – Chovatelka holubů a drůbeže Milada Herinková z Pšovlk se těší z nedávného chovatelského úspěchu.

15.2.2016
SDÍLEJ:

Milada Herinková a holub šampiónFoto: Jana Elznicová

Její holoubci a holoubci jejího přítele Josefa, moravští pštrosi, si skvěle vedli v rámci 28. ročníku Evropské výstavy, který se v listopadu loňského roku konal ve francouzském městě Metz. Již několik let se Milada úspěšně věnuje právě křížení plemene moravský pštros. Čestnou cenu si z Francie přivezla mladá holubička. Je třeba říci, že Milada Herinková vystavuje s úspěchem svá zvířata také na národních výstavách. Jeden z jejích holubů je například držitelem titulu Mistr České republiky – chovatel 2015. Ocenění si přivezla Milada Herinková z výstaviště v Lysé nad Labem. Potkáváme se na dvoře rodinného domu v Pšovlkách u šesti holubáren.

Jak to všechno začalo?
Vždy jsem měla ráda zvířata, ale v bytě jsem se pochopitelně chovatelství nemohla věnovat. Před osmi lety jsem se ale přistěhovala k druhovi Josefovi. Ten choval žluté a červené holuby – moravské pštrosy. Mně se zase líbila černá varianta.
Tak jsem pomalu začala s jejich chovem. Jednou jsem ale viděla černé běloocasé moravské pštrosy a ti mi padli do oka. Povedlo se mi získat chov od Zdeňka Foltýna z Dubňan na Moravě, který chov rušil a od té doby se mi chov rozrůstá. Takže jak již bylo řečeno, chovám moravské pštrosy – běloocasé, tedy jedno plemeno a mám zhruba osmnáct barevných variet.

Tolik?
Mám radost, že se mohu realizovat a zajímá mě genetika. Tyto barevné variety docílíte křížením. To mě baví. Ale chce to především trpělivost.

Můžete být konkrétnější?
Holub je černý i s ocasem a já musím docílit toho, aby měl ocas bílý. Aby váš chov za něco stál, tak se musíte snažit vybírat co nejvhodnější jedince k sobě do páru. ty, kde je předpoklad, že by mohli mít dobré potomstvo. Musíte udržovat úroveň chovu. Jenže se stane, že dáte běloocasého holuba na běloocasou holubici a mladí prostě běloocasí nejsou. Snažím se docílit toho, aby se co nejvíce líhla běloocasá holoubátka. A to chce čas a trpělivost. Také musím říci, že takzvaná „cizí krev" se špatně shání. To je nejobtížnější. A musíme ji také mít. Není dobré, mít příbuzenské křížení. Proto se snažíme udržet krev tady, abychom ji mohli dávat do běloocasých moravských pštrosů a zjistit jak docílit toho, aby se rodili. Je to těžké. Chce to tu trpělivost.

A už jste něco v tomto ohledu vypozorovala?
Ano. Ale pochopitelně nebudu nic prozrazovat… (smích).

Když se ještě vrátíme k té Francii, jakou přípravou musí holubi před cestou projít?
Nebyla jsem ve Francii osobně. Zájezd organizoval Český svaz chovatelů v Praze a právě jeho zástupci tam zvířata odvezli.
Ještě před cestou musím holoubka vykoupat. A oni se rádi koupají, a to za každého počasí, a zarovnat, upravit brčka. Na výstavišti se už neupravují. Tam se už jen dají do klecí.

Je pro ně cesta náročná?
Myslím, že ne. Příprava na cestování po republice nebo zahraničí je stejná. Jen musí vydržet delší cestu bez vody a jídla.

Existuje mezi holubářem a jeho holubi nějaké pouto?
Ano. Myslím, že oboustranné. Když vylétnou dvě stovky holubů na střechu, tak já prakticky skoro u všech vím, který je který. Pouštíme je totiž prolétnout. Oni se vrací, daleko nelétají, Je to těžší plemeno, takže nejsou žádní velcí letci.
A oni poznají cizího člověka. Pokaždé když k nim jdu, musím mít na sobě stejné oblečení a stejný účes. Jak vypadám jinak, okamžitě se plaší.

Je něco, co vás překvapilo?
Jednom jsem měla hodně starého holuba, který už neměl holubičku. Pak by mělo dojít k jeho likvidaci, ale já jsem si říkala: On mě dal takových pěkných holoubků. Já ho tu ještě nechám.
A on jakoby byl za to vděčný, vůbec nerušil. Byl hodný. A nakonec se stalo, že všechna holoubátka, která slezla z hnízda na zem krmil. Udělal si školku.
Asi chtěl být užitečný za to, že jsem ho tu nechala. Ale možná se to běžně stává.

Žijí holubi v párech?
Ano. Holubička je věrná a holub tím pádem musí být také věrný. Střídají se na hnízdě. Když sedí holubička, tak holub prohání ostatní holubičky. Ale protože je holubička je věrná, tak on nemá šanci, ale naparuje se. Do chovu by se měly vybírat páry, které se dobře starají o potomstvo. Ale někdy je to těžké. Máte krásného holuba a dejte ho pryč, když není dobrý rodič. Je to někdy problematické.

Kolik mají v hnízdě vajíček?
Dvě vajíčka. Ve většině případů, a to je zajímavé, se vždy vylíhne holub a holubice. Ale je pravda, že někdy z různých důvodů nastanou výjimky.

Je polovina února. Jaké je to období pro holuby?
Začínají jít do páru a začnou hnízdit. Musím ale říci, že i na ně působí špatně letošní teplé počasí a potvrzují mi to i ostatní holubáři. Jak bylo v zimě teplo, tak šli do páru a vyvedli mladé. Jenže pak přišly mrazy a my o hodně holoubat přišli. Ale už mám zase nějaká nová holoubátka. Někdo nechává vyvádět mladé celý rok, ale já si myslím, že by si měli odpočinout.

Otázku co vás nejvíce potěší asi ani nemusím pokládat…
Potěší mě vždy, když v hnízdě vidím běloocasé moravské pštrosy. A když jsou holoubátka zdravá. A také je pro mě úžasné pozorovat, jak se holubi chovají.

Dodejme, že se paní Milada s přítelem ještě starají o kobylku Móňu, psa Brita, kočky a ceny sbírají také za chov drůbeže.

Autor: Jana Elznicová

15.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Návrh na přání: 3 varianty malé kuchyně a jídelny

Ilustrační foto.

Ve středu v Rakovnickém deníku: prvňáci ze ZŠ a MŠ Lužná

Slabce slaví první výhru. Lány si derby užily

Rakovnicko – Závěrečné podzimní kolo nejvyšší okresní fotbalové soutěže přineslo několik očekávaných výsledků, ale i překvapení. Asi největším je prohra Městečka s rezervou Zavidova. První vítězství si nechaly až na samý závěru podzimu Slabce, které v souboji posledních týmů tabulky zdolaly Kroučovou 4:1 a stáhly její náskok na jediný bod. O náskok naopak téměř přišly vedoucí Hředle, které padly v Kolešovicích. Bod na ně po podzimní části ztrácí překvapení podzimu – Lány, které potvrdily fazonu a v derby deklasovaly Rynholec 8:1.

Poslední letošní derby ovládl Tatran

Rakovnicko /FOTOGALERIE/ – Závěrečné podzimní kolo nejnižší krajské fotbalové soutěže přineslo poslední letošní derby, ve kterém se střetl dosud nebodující nováček z Lužné a rezerva rakovnického Tatranu. Domácí Sparta vzdorovala posílenému Rakovníku pouze poločas. Poté se projevila vyšší kvalita hostů, kteří nakonec vyhráli 5:1. Béčko rakovnického SK v předehrávce 13. kola porazilo Klobuky 5:2, Mšec padla v Unhošti 0:4.

Zavidov přehrál lídra, a to dohrával v devíti!

Zavidov /FOTOGALERIE/ – Cenného skalpu dosáhli fotbalisté Zavidova, kteří v posledním podzimním kole I. A třídy porazili vedoucí Hřebeč 2:0 a sesadili ji z vedoucí příčky. A to navíc dohrávali duel v devíti, když byli krátce po sobě vyloučeni Šmíd a Vanický.

Kamion na parkovišti před obchoďákem? Občas se tam objeví

Střední Čechy – Nemilé překvapení čekalo v sobotu řidiče Jindřicha Koukala, když se chtěl s autem zastavit v berounské nákupní zóně u Litavky u dálnice D5. Musel se vyhýbat hned dvěma kamionům, s nimiž se setkal na parkovišti pro osobáky, a to navzdory hned dvěma zákazovým značkám. „Jeden stál přes spoustu parkovacích míst, druhý manévroval s popojížděním sem a tam, protože na dlouhé soupravy parkoviště není zkonstruováno,“ připomněl Koukal. S dodatkem, že dlažba určitě není přizpůsobena ani takhle těžkým vozidlům.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT