Špičaté, krátké, nedorostlé štoky, na první pohled drobné hlávky, tak vypadal chmel těsně před sklizní na většině chmelnic v rakovnickém kraji.
Chmelaři dopředu neodhadovali nijak rekordní úrodu. Ale chmel může mnohdy překvapit a situace může být v každé části okresu jiná.
V Rakochmelu Kolešovice po třech dnech sklizně, kdy očesali třináct hektarů chmelnic z celkových sto dvaceti, chmelař Karel Šrámek vidí situaci následovně: „Zatím chmel vypadá nad mé očekávání. Na třetině lokalit narostly sice krátké nedorostlé štoky, ale dvě třetiny mají nádherný habitus, místy se udělaly i tzv. boudy. V době kvetení byly štoky obalené květem, pak naštěstí chmel hodně nahlávkoval. Hlávky sice zůstaly drobné, ale štoky jsou jimi doslova obalené.“
Navíc rostliny mají krátké větve, jsou méně zalistěné, což usnadňuje česání. Hlávky se oddělují po hroznech, takže jde minimum chmelu do odpadu. Velké množství listí, které narostlo v loňském roce, naplnilo česačku, hlávky se hůře separovaly a prošly i s listím do odpadu.
„Letos se češe o sto procent lépe než loni. Navíc na všech česačkách máme moderní česací stěny, ty jsou ke chmelu šetrné,“ doplnil Šrámek.
Chmel méně „lepí“, to znamená, že obsahuje méně alfa hořkých kyselin. Tak to ukázaly i poslední laboratorní zkoušky před sklizní ve všech chmelařských podnicích.
V Rakochmelu zatím ukázala laboratoř v nejstarších porostech obsah alfy do dvou procent, u desetiletých porostů do tří procent.
U výsazu a na dvouletých chmelnicích je hodnota nad pět procent. Dlouholetý průměr firmy tvoří tři procenta.
Perenospora
Jediného, čeho se Kolešovičtí trochu bojí, je perenospora chmelová. Na rozdíl od svilušky, kterou přemohli dvěma postřiky, s ní tady bojují od jara. Použili proti ní o třetinu postřiku více než obvykle. Nyní se znovu začíná perenospora objevovat. Dalšímu chemickému ošetření brání nedostatek lidí i techniky. Vše komplikuje letošní průběh počasí. Žně se naplno rozjely až se začátkem chmelů, takže lidé, se kterými se počítalo při chmelu, nyní pracují ještě na žních.
Úspora
„I tak se snažíme každým rokem nějaké lidi ušetřit. Nyní celé chmele zvládáme v devadesáti lidech oproti sto čtyřiceti před pěti lety. Na česačkách v Kolešovicích jsme zrušili odpadové valníky. Místo nich tam slouží třicetimetrové odpadové dopravníky. Ty vynesou odpad rovnou na depo, tím odpadlo převážení,“ vysvětluje Šrámek. Traktory s velkoobjemovými vozy z Kolešovic vyvážejí odpad v Heřmanově.
Dále tady nakoupili dva nové strhávače a traktory. Proto nyní musí dočišťování chmelnice zvládnout sám strhávač se závozníkem. Tím odpadla velká potřeba lidí na chmelnici. Teď veškerou práci na poli zvládá jedenáct strhávačů. S nimi jezdí většinou stálí zaměstnanci.
Studenti
Na česačkách pracují vysokoškoláci. O práci se dozvěděli většinou přes pracovní agentury nebo od kamarádů a spolužáků. Z univerzity v Hradci Králové a z Masarykovy univerzity v Brně u zavěšování štoků pracují Kristýna Taliková, Radek Gabler a Martin Velek.
Většinou jsou to už staří známí, protože na chmel jezdí opakovaně. Někteří ale chmel okusili poprvé. Práce jim vyhovuje, s podmínkami jsou spokojeni.
Můžeme tu potkat lidi z Kolešovic i celého Rakovnicka. Někteří to berou jako pravidelný přivýdělek o dovolené, jiní jako přivýdělek o prázdninách. Studenti David Vomastek z Lubné a Jonáš Šnajbert z Rakovníka, kteří odebírají a váží plné žoky, si přišli na chmel přivydělat poprvé.
