Jednalo se o rodinu Reimannových, z nichž Eliška a Hugo byli zavražděni v roce 1942 v Osvětimi a rodinu Švarcových. Ta byla deportována ve stejném roce do Terezína a následně zavražděna v estonském Raasiku. Odhalení se zúčastnil starosta Rakovníka Luděk Štíbr, který připomněl, že cestu k uctění památky obětem Holocaustu rada města zahájila již v létě roku 2020, kdy přijala usnesení, ovšem k osazení kamenů došlo až nyní.

„To, že jsme se sešli 17. listopadu je trošku náhodné, ale pro mě to má trochu souvislost a symboliku s tím, co se děje ve světě. V Izraeli byl rozpoután konflikt a dochází i k projevům antisemitismu, a pro mě to má tedy další osobní význam,“ pronesl Štíbr a předal slovo publicistovi a průvodci Romanu Hartlovi, který se na celé akci rovněž významně podílel a to i tím, že oslovoval pozůstalé a dohledal si o židovských rodinách množství informací.

Odhalení kamenů zmizelých v Rakovníku:

Na rakovnickém Husově náměstí byly slavnostně odhaleny kameny zmizelých. | Video: Deník/Josef Rod

„Vše začalo tím, když mě oslovil zastupitel města Jan Mudra v době akce Židovská minulost Rakovníka a Rakovnicka, že by město mohlo mít také kameny zmizelé a požádal mě o to, abych vytipoval, u jakých domů a které rodiny by na nich měly být. Navrhl jsem tři a jednou z nich jsou Reimannovi. Hugo byl posledním starostou židovské obce, a to až do roku 1942, kdy byla židovská obec zlikvidována.

Dále rodina Švarcových, která je v Rakovníku známá především díky Hance Švarcové Pressburgové, jež v roce 2008 věnovala pamětní desku na památku rakovnických obětí Holocaustu. Ta se nachází na budově bývalého informačního centra u vstupu do bývalého židovského ghetta. Další rodinou byla rodina Popperových, která bydlela v budově knihkupectví na rohu Trojanovy ulice. Významných židovských rodin zde žijících bylo samozřejmě více, ale zvolil jsem právě tyto tři,“ uvedl Hartl a připomněl, že ze 120 Židů, kteří ve městě před druhou světovou válkou žilo, jich zemřelo za Holocaustu kolem devadesáti.