Jednalo se o rodinu Reimannových, z nichž Eliška a Hugo byli zavražděni v roce 1942 v Osvětimi a rodinu Švarcových. Ta byla deportována ve stejném roce do Terezína a následně zavražděna v estonském Raasiku. Odhalení se zúčastnil starosta Rakovníka Luděk Štíbr, který připomněl, že cestu k uctění památky obětem Holocaustu rada města zahájila již v létě roku 2020, kdy přijala usnesení, ovšem k osazení kamenů došlo až nyní.

Na budově obecního úřadu v Sýkořici vyvěsili po smrti Karla Schwarzenberga smuteční černou vlajku.
Nevynechal jediné volby, vzpomíná na Karla Schwarzenberga starosta Sýkořice

„To, že jsme se sešli 17. listopadu je trošku náhodné, ale pro mě to má trochu souvislost a symboliku s tím, co se děje ve světě. V Izraeli byl rozpoután konflikt a dochází i k projevům antisemitismu, a pro mě to má tedy další osobní význam,“ pronesl Štíbr a předal slovo publicistovi a průvodci Romanu Hartlovi, který se na celé akci rovněž významně podílel a to i tím, že oslovoval pozůstalé a dohledal si o židovských rodinách množství informací.

Odhalení kamenů zmizelých v Rakovníku:

Zdroj: Deník/Josef Rod

„Vše začalo tím, když mě oslovil zastupitel města Jan Mudra v době akce Židovská minulost Rakovníka a Rakovnicka, že by město mohlo mít také kameny zmizelé a požádal mě o to, abych vytipoval, u jakých domů a které rodiny by na nich měly být. Navrhl jsem tři a jednou z nich jsou Reimannovi. Hugo byl posledním starostou židovské obce, a to až do roku 1942, kdy byla židovská obec zlikvidována.

Budovy podniku Brano v Rakovníku jdou postupně k zemi.
Demolice v Rakovníku: k zemi jdou budovy podniku Brano i dům vedle galerie

Dále rodina Švarcových, která je v Rakovníku známá především díky Hance Švarcové Pressburgové, jež v roce 2008 věnovala pamětní desku na památku rakovnických obětí Holocaustu. Ta se nachází na budově bývalého informačního centra u vstupu do bývalého židovského ghetta. Další rodinou byla rodina Popperových, která bydlela v budově knihkupectví na rohu Trojanovy ulice. Významných židovských rodin zde žijících bylo samozřejmě více, ale zvolil jsem právě tyto tři,“ uvedl Hartl a připomněl, že ze 120 Židů, kteří ve městě před druhou světovou válkou žilo, jich zemřelo za Holocaustu kolem devadesáti.