„Včely snášejí tropické teploty docela dobře. Musíme je jen více napájet. To ale ostatně děláme každé léto, když neprší,“ uvedl pro Rakovnický deník Jaroslav Lavička z Pšovlk, který chová na dvanácti stanovištích, více než tři sta včel. Podle předsedy Včelí stráže Rakovník Jiřího Cafourka si včely s horkem poradí, ale nejsou tolik aktivní, jako tomu bývá při nižších teplotách. „Vysoké teploty včelám vadí. Musejí se chladit, jsou vyvěšené a nejsou tolik aktivní,“ vysvětlil Jiří Cafourek.

Také podle Miroslava Halló ze základní organizace Českého svazu včelařů Nové Strašecí dlouhodobé tropické teploty včelám příliš nesvědčí. „Je to velice individuální. Záleží na umístění stanoviště, typu úlu. Je dobré mít úly v polostínu a celosíťové dno, aby se úl dobře větral,“ řekl Miroslav Halló. A včely si úly větrají také samy. Máváním křídel z něho vyhánějí teplý vzduch a ostatní se do úlu snaží dostat ten studený. Včely jsou v těchto dnech také bez snůšky nektaru, protože je vše suché. Hledají tak popadané ovoce, protože to je nyní jejich jediný zdroj nektaru. „Většina včelařů má v těchto dnech už zakrmeno, a to zhruba 15 kilogramy cukru,“ uvedl Miroslav Halló.

Co se týká včelích zabijáků, jako jsou choroby, tak některá včelstva z Rakovnicka testují na nákazu Paenibacillus Larvae, která způsobuje onemocnění, známé jako mor včelího plodu. Včelí mor se na okrese objevil na začátku února letošního roku. „Na Rudě se potvrdila dvě ohniska klinického nálezu včelího moru.

Včelstva byla usmrcena a úly spáleny,“ uvedl pro Rakovnický deník předseda Českého svazu včelařů, základní organizace Nové Strašecí Jiří Hubka. Další ohnisko včelího moru bylo odhaleno u chovatele v Rynholci. A i nadále se včely z míst kde se nákaza vyskytla, testují.

Další bolestí včelařů jsou podle jejich slov chemické postřiky. „V Rakovníku máme včely v centru města, takže tady s chemickými postřiky problém nemáme. Ale všeobecně postřiky včelám vadí,“ řekl Jiří Cafourek. Hlavně teď, v období sucha, se postřiky rozpráší i do okolí polí a dostanou se tak například i na stromy.

„Je velice důležité, aby se postřiky aplikovali v tu dobu, která je pro to určeno. To je ráno a večer. Pokud se aplikuje i přes den, je to pro včely nebezpečné,“ vysvětlil Jiří Hubka.

A jak to bude letos s medem? Medu bude dostatek, ale toho takzvaného lesního medu bude na některých místech méně. „První snůška byla na jaře, když začaly rozkvétat ovocné stromy. Toho medu máme dost. Ale druhá snůška, kdy se produkuje tmavý „lesní“ med, tak ta není. Je sucho a kapky medovice uschnou dříve, než se k nim včely dostanou,“ vysvětlil Jiří Cafourek.

Jiná situace je třeba na Rudě, nebo u mladých včelařů v Novém Strašecí. „Medu máme letos hodně. Ve včelařském kroužku jsme vyprodukovali ze dvou úlů několik desítek kilo medu,“ řekl Jiří Hubka a dodal: „Já mám například více medovice, než květového medu.“

Letos se tak například od včelařů z Nového Strašecí můžeme těšit na lesní med s vůní lípy. „Letos bude také med akátový, který bývá jen jednou za několik let,“ řekl Miroslav Halló. Lidé podle včelařů mají o med zájem. Jsou zákazníci, kteří ho kupují najednou po desítkách kilo, nebo ti, co jezdí pravidelně jednou měsíčně. „Nejvíce se začne med prodávat, až nastane sychravé počasí. To pak o zákazníky není nouze,“ shodují se včelaři.