Záchranný výzkum byl Českou společností archeologickou zahájen letos v březnu. Pozornost se ze začátku soustředila na lokalitu Novodvorský potok a Kolešov III, posléze na archeologicky nejbohatší lokalitu Hořovičky.

Na Novodvorském potoce ve spodní části archeologové objevili sídliště prvních zemědělců z období neolitu. Nálezy ukázaly, že jsou zde zastoupeny jak kultura s lineární keramikou, tak kultura s vypíchanou keramikou. Našly se zde dlouhé kůlové domy, hliníky, stavební jámy či zásobnice. „Objekty jsou bohaté na keramiku a štípanou industrii. Doloženo je i několik kusů broušené industrie. Zajímavostí je, že se lokalita nachází v řečišti třetihorní řeky, která směřovala od Brd na Mostecko,“ konstatoval Martin Buček z Ředitelství silnic a dálnic.

V horní části lokality Novodvorský potok pak byly odkryty další sídlištní objekty, které zatím nebyly blíže zkoumány. Zřejmě se ale jedná pozůstatky období mladšího zemědělského pravěku, patrně mladší doby bronzové.

Ilustrační foto
ANKETA DENÍKU: Co rozhodne volby na Rakovnicku?

Na lokalitě Kolešov III archeologové objevili polykulturní sídliště. Překrývají se zde objekty ze starší doby bronzové, mladší a pozdní doby bronzové, bylanské kultury (starší doba železná) a doby časně laténské, která tak dokládá osídlení místa Kelty. Lokalita vydala mnoho zajímavých nálezů, ať už se jedná o bylanskou černo-šedou tuhovanou keramiku s vlešťovanými geometrickými vzory, bronzovou ptačí sponu, zdobené přesleny, bronzovou jehlu s ouškem na šití, vzácný kostěný knoflík se dvěma dírkami z mladší doby bronzové či dokonce jantarem. K zajímavým objevům patří i hrob muže ze starší doby bronzové, bohužel je bez pohřební výbavy.

V Hořovičkách výzkum stále probíhá a kromě neolitických objektů kultury s vypíchanou keramikou jsou zde dokumentovány sídlištní a výrobní objekty doby římské. Archeologové zde objevili například areál na výrobu železa s tavící pecí, vyhřívacími a pražícími jámami a železářskou a kovářskou struskou. Ve spodní části lokality nedaleko silnice na Vrbici pak narazili na příkop a za ním žlab se zbytky kůlů. „Předpokládá se, že se toto ohrazení vztahuje ke germánskému osídlení a dokládá tak přítomnost opevněného dvorce. Potvrzení této hypotézy přinese však až jeho detailnější prozkoumání,“ dodal Buček.