„Utrhl jsem je, když se nikdo nedíval. Jinak se tu objevily i docela vzácné kousky, například pstřeň dubový, lidově volský jazyk. Ten je až z Prahy. Čerstvý má červenou barvu," podotkl Vladimír Bazika. Z nejjedovatějších hub na výstavě byla muchomůrka zelená, která má řadu dvojníků. Na chuť je výborná. Lidé, které se podařilo zachránit, vyprávěli, že byla moc dobrá, sladká.

„Tu „doporučuji" hlavně děvčatům, jako chutnou houbu pro manžela," řekl s úsměvem Bazika. 

Jinak se na výstavě sešly houby převážně z Jesenice a okolí, ale také z Kněževsi. Známí jeseničtí houbaři dodávají houby na výstavu v Kněževsi a na oplátku zase Kněževeští do Jesenice.

„Houby nosí i jeden pán z Kladna. Nejhorší je, že většinou přinesou plnou lísku hub a my je pak určujeme. A žádný nezná všechny houby. Asi třicet jsme jich tu neurčili. Já nerad určuji pavučince," řekl Vladimír Bazika.

Bezejmenné houby ležely na jednom stole spolu s atlasem hub, kdo chtěl, mohl se pokusit je určit. Část hub nasbírali i žáci v nepovinném předmětu ekologie. Potvrdila to i paní učitelka Vlastimila Knappová: „My jsme jen vyšli pro nějaké čerstvé houby, protože lidé jich nanosili spousty. A hodně se jich i opakovalo. S dětmi jsme našli chřapáče, toho jsme neměli. Pak ještě stročka trubkovitého."

Houby na výstavu dodávají už stálí houbaři, kterých je na Jesenicku celá řada. Součástí výstavy byl také zábavný kvíz. Vzduchem létaly často záludné otázky o houbách. Odpovídali děti i dospělí. Odměnou za správnou odpověď byl bonbon.