Tou šancí je jeho postupné zastřešení a odvodnění. Největším problémem je totiž všudypřítomná vlhkost, která nahlodává prastaré zdivo. Před třemi lety vypadla první kaverna, rok poté další, začala se hroutit nadpraží.

Kastelán Jiří Sobek konstatoval: „Střecha je v tuto chvíli už nutnost. Jeden z kroků pro to, abychom tuhle naši jedinečnou památku zachránili. Posledních deset let jsem stále řešil havárie a její stav se neustále zhoršuje."

Na konci roku 2013 tak vznikl elaborát, v němž byla zmapována nejkritičtější místa. „Se statikem a projektantem Vítem Mlázovským jsme znovu prošli místa, která jsou hodně ohrožená, a nafotili je. Je jich asi čtrnáct," popsal Jiří Sobek. K tomu dodali k porovnání pět až osm let staré fotografie stejných míst. „Člověk se až zhrozil, když viděl ty rozdíly. Když vidím, že se na věži udělá za rok trhlina dlouhá šest metrů," popsal Jiří Sobek. Odborná komise pak zastřešení památky schválila a veškerá stavební dokumentace je podle Jiřího Sobka v tuto chvíli hotova a schválena. Už bylo vydáno závazné stanovisko i stavební povolení.

Zastřešení Krakovce bude řešeno experimentálně. „Tak, jak to uděláme my, se to ještě nikde v republice dosud nedělalo," upozornil Sobek. Střecha hradu Krakovec totiž bude zelená, zatravněná. „Šlo o to, abychom se nedostali do situace, kdy bychom byli nuceni dělat vnitřní střechy. Čili aby se zachovala stávající silueta hradu. Problém byl v pohledu. Chápu, že se některým kolegům zřícenina tak, jak je, teď líbí, mně se také samozřejmě líbí, ale takhle už by nám hrad dlouho nevydržel," zdůraznil Jiří Sobek 
s tím, že se nevyplatí dělat jen vnitřní střechu, která se už ukázala na mnoha místech naprosto nefunkční. „Je to technicky i na údržbu náročnější. Musíte udělat větší zásah a stejně to vždycky někde teče. Kromě toho to neřeší koruny, které jsou důležité, protože jimi prosakuje voda do okenních oblouků," vysvětlil Sobek.

Po mnoha pokusech se podle Jiřího Sobka podařilo prosadit dobrou alternativu podoby střechy, která byla schůdná i pro ostatní odborníky. „Možná bude rovná, nicméně bude posazená na stávající siluetě. Nebudou se na korunách provádět žádné úpravy," popisoval dále kastelán.

Na tyčovině bude položena nepropustná fólie, kterou neprorostou kořínky rostlinek. A také hlína s místní flórou. „Myslím, že se naším řešením zastřešení hradu otevírá částečně prostor pro řešení mnoha podobných situací. Troufám si říci, že by to mohl být takový precedens," zdůraznil Jiří Sobek.

Vyřeší se tak jak účelová, tak i pohledová rovina zastřešení. Zelená střecha hradu Krakovec by se tak měla slít se svým okolím. Zatím je střecha povolena na třech nejexponovanějších místech. Nad kaplí, nad jihozápadním nárožím a nad věží. „Bohudíky za to. Ale věřím, že nakonec se vše spojí. Nejde jen o logiku, ale i to, aby se nedělala zbytečná práce. Aby v prostorách hradu nezůstávala voda," upozornil Jiří Sobek

A na to navazuje odvodnění. „Je potřeba odvodnit i nádvoří, nejhorší stav je na západní straně. Jak se jde po schodišti dolů do sklepení, tak tam je největší koncentrace vlhkosti. Minimálně z půlky nádvoří se tam tlačí přes zdi voda," vysvětlil Jiří Sobek.
Kastelán by například také rád obnovil funkčnost hradní studny.

Když se na hradě na začátku dvacátého století uklízely sutě a dělaly se zde stavební úpravy, tak byla studna zaházena. „Je v ní přibližně čtyřicet metrů suti. Pokud by se studna zprovoznila, začne na sebe znovu vázat vodu a část problému by byl vyřešen," popsal Jiří Sobek. Musí se ovšem počítat s tím, že i po odvodnění bude objekt vysychat minimálně dalších dvacet, třicet let. 80. léta minulého století byla prý pro hrad nejhorším časem, kdy se tlačil beton pod tlakem do zdiva až hrůzným způsobem. Dokončila se tak zkáza stavby. Vznikla tady vybetonovaná, uzavřená plocha, kdy voda v jakémkoli skupenství vzlíná do zdiva, neodpaří se a nemá kam jít. To byly kroky, které přivedly Krakovec skoro až na pokraj katastrofy.

V jakém rozsahu bude letos projekt realizován, bude odvislé od finančních prostředků, které na něj budou poskytnuty. „Už jsme částečně začali přípravnými pracemi, jako nákup materiálu, odkornění dřeva, ale jsme vázáni na finanční prostředky. Počítám, že to bude záležitost roku až dvou, ale pokud vše vyjde, tak se může rozšířit i prohlídková trasa," upozornil Jiří Sobek.

Kdysi se totiž mohlo i do kaple, ve které kdysi kázal mistr Jan Hus. „Z mého pohledu se tam snoubí urozenost architektury s ušlechtilostí pravdy. Lidé by to tam určitě také pocítili," zdůraznil kastelán a dodal, že je odsud pěkný výhled.

Pracovní ruch prý do provozu hradu zasáhne jen minimálně. Pohyb po zřícenině, která bude dostávat novou podobu, bude omezen jen částečně, a to pochopitelně kvůli bezpečnosti návštěvníků. „Krakovec je jen jeden, a proto je potřeba ho chránit i pro další generace. Toužil jsem po tom ho zastřešit od první vteřiny, kdy jsem sem jako kastelán vstoupil. Letos je tomu už osmnáct let," dodal Jiří Sobek. ⋌