Láska k vláčkům, kterou mají mladí muži, ho minula. Raději šel do lesa. Když byl malý, všichni kolem něj chtěli být kosmonauty, podle Gagarina. On chtěl být myslivcem. Na novostrašeckém nádraží se cítil dobře. Omšelosti má rád, protože mají náladu, ale na druhou stranu je mu takových budov líto. Podepsal petici proti bourání nádraží v Ústí nad Orlicí. Tato místa mají zvláštní náladu, voní dobou a odjíždělo se z nich lépe za svými láskami, než z prosklených terminálů. Na výsledek natáčení byl zvědavý. Jako zpěvák šansonu se musel s příběhem ztotožnit. Svoji vizi tam přidal i textař Michal Horáček, další režisér a scénárista.

Mohlo by se zdát, že písně Františka Segráda jsou většinou tesklivé. Ale to on sám vyvrátil: „Mám i veselé písničky. Zrovna teď jsem nazpíval píseň Plešatá příšera nebo Romadůr. Už jejich názvy jsou veselé. Já sám jsem veselý člověk." Na Novostrašecku se ocitnul poprvé. Ale měl tu kamaráda, řezbáře Jirku Levého. Od novostrašeckého keramika Petra Volfa má dva džbány. „Takže když mám odsud džbán pálený ohněm, je to skoro, jako bych byl domácí," zkonstatoval Segrádo.

Novostrašecké vlakové nádraží se líbilo i herci Martinu Krausovi. „S kamarády hodně 'čundrujeme', takže mám rád vlaky i nádraží jako takové. Tady jsem poprvé a je mi tu příjemně." Ve videoklipu herec ztvárnil roli mladého nádražáka Františka. Práce mu byla potěšením, protože zná i poslouchá jeho písně. Vůbec má rád písně od Michala Horáčka. Líbí se mu i autorské spojení Horáček-Hapka. Zná se také s autorem scénáře Davidem Laňkou.

„Mám z toho dobrý pocit, je to hezký příběh. Scénář jsem si přečetl. Zrovna tak jsem si pustil i píseň, abych poznal, o čem je," řekl Martin Kraus. Kromě tohoto videoklipu už si zahrál v jiném od Ládi Křížka, kde byl vojákem v armádě.