„Archeologové zkoumají celkem 15 lokalit. Z toho zatím zaznamenali nálezy převážně novověkého původu, a to ze 17. až 20. století. Dále byly odkryty dva pravěké objekty (jámy, blíže nespecifikovaného určení) náležící mladšímu zemědělskému pravěku (pravděpodobně starší době železné). K zajímavostem také patří zachycení patrně okraje žárového pohřebiště ze starší doby železné (3 hroby), ve kterých byly uložené větší zlomky keramických nádob,“ přiblížila Kamila Zahálková z týmu komunikace ŘSD. „Objeven byl také dřevěný vodovod směřující do zaniklého pivovaru v Ležkách. Jednotlivé dřevěné vrtané roury byly spojovány železnými svorkami. Většina rour byla ve značném rozkladu, ale podařilo se vyzvednout a zakonzervovat část potrubí se svorkou a pěkně zachovanými letokruhy, na jejichž základě díky dendrochronologii budeme schopni určit přesnou dobu skácení stromu na výrobu vodovodu,“ dodala.

Archeologům se rovněž podařilo zdokumentovat čtyři jámy obdélníkového tvaru, na jejichž dně byly zachyceny stopy po drobných kůlech, které byly součástí výdřevy objektu. „Přestože neobsahovaly žádný kostrový, keramický ani jiný materiál, můžeme jámy s velkou pravděpodobností detekovat jako hrobové. Z tohoto důvodu byl proveden odběr vzorků na fosfátové analýzy, které nám tuto teorii mohou potvrdit. Podle typu hrobové jámy předpokládáme její časové zařazení do období mladého eneolitu až starší doby bronzové,“ sdělila Kamila Zahálková.

Archeologický průzkum za 142 milionů korun potrvá v trase budoucí dálnice na Podbořansku až do konce letošního roku. Co do plochy a rozsahu se jedná o největší výzkum v tomto regionu na jihu Ústeckého kraje vůbec. Může přinést nová historická zjištění o kraji, který se dosud jevil jako ne příliš v pravěku osídlený. Podle některých odborníků je to ale spíš stav dosavadního bádání než odraz reality.

V poslední době se totiž ukazuje, že i na jihu dnešního Podbořanska, které se nachází ve vyšší nadmořské výšce a zároveň v ne příliš úrodné oblasti, bylo výrazné osídlení prvních zemědělců. Nejstarší stopy osídlení území spadají do mezolitu, tedy střední doby kamenné, což je období mezi 10000 až 8000 lety před naším letopočtem. Jedno z nejstarších osídlení se našlo ve Strojeticích kousek od jesenické křižovatky. „Přímo v Petrohradě byly ve výkopu pro kanalizaci identifikovány zahloubené objekty, které můžeme datovat do neolitu, konkrétně kultuře s lineární keramikou a kultuře s vypíchanou keramikou. V prostoru cihelny u nádraží v Petrohradě bylo lokalizováno polykulturní sídliště, jehož počátek je kladen do období kultury s lineární keramikou, vrcholu zřejmě dosáhlo v kultuře knovízské a na přelomu halštatu a laténu. Další lokalita v bezprostřední blízkosti stavby dálnice byla objevena při výkopu silážní jámy v obci Přibenice. Tři zkoumané objekty můžeme datovat do období kultury s lineární keramikou,“ napsala v nálezové zprávě vedoucí výzkumu Martina Bradová ze Západočeského institutu pro ochranu a dokumentaci památek, která s týmem odborníků mezi jesenickou křižovatkou a Lubencem pro ŘSD prováděla zjišťovací výzkum. Ten předcházel současnému archeologickému průzkumu.

Pro odbornou veřejnost byly zajímavé také výsledky předloňské práce archeologů v trase budoucí dálnice D6 u Hořoviček a Hořesedel, na kterou úsek jesenická křižovatka – Lubenec naváže. Archeologové objevili sedm tisíc let staré sídliště prvních zemědělců, unikátní pec, která pravděpodobně sloužila na výpal keramiky a ve střední Evropě nemá obdoby, a přibližně patnáct tisíc různých předmětů.