„Nebylo to vůbec jednoduché, protože jsme si museli najít čas na to, plnit úkoly a vůbec se k tomu odhodlat. Na kamarády jsem se už moc těšila a celkově na to, že budeme tady všichni spolu,“ řekla Charlotte.

Prezenční výuku uvítala i její spolužačka Michaela Šmídová. „Doma to bylo těžší v tom, že jsem si musela všechno dělat sama, kdežto ve škole děláme spoustu aktivit společně a lépe se to tu vysvětlí. Prezenční výuka je pro mě určitě lehčí,“ konstatovala Michaela.

Podle ředitele školy Karla Folbra byl náročnější spíše návrat prvního stupně před dvěma týdny. Nyní už mají učitelé více zkušeností. „Tehdy jsme byli lidově řečeno vyjevení, neměli jsme zkušenosti s testováním. Netušili jsme, jak budou reagovat rodiče, kolik žáků do školy přijde. Také samostatnost žáků na druhém stupni je úplně jiná,“ konstatoval Folber.

Podle ředitele rakovnické jedničky bude v následujících týdnech největším úkolem adaptace dětí. „Od Vánoc nebyly ve škole a i před tím chodily v omezeném režimu. Vedle hodnocení distanční výuky a zodpovídání dotazů bude třeba děti uklidnit, nastartovat kamarádské vztahy a socializační aktivity,“ uvědomuje si Folber.

Na rotační výuku nastoupili také žáci druhého stupně Základní školy v Čisté, ovšem ti se nemají s kým střídat.

„Mrzí mě, že i nás se týká rotační výuka, neboť v tomto počtu, kdy je v ročníku jedna třída mi to přijde zbytečné a postrádá to efekt. Ale buďme rádi alespoň za tu rotaci. Bylo vidět, že děti jsou spokojené a šťastné. Jsme rádi, že se to opět vrací do starých kolejí a doufáme, že to co nejdéle vydrží,“ přeje si ředitelka čistecké školy Marie Kruntová.

Oddechli si ovšem také rodiče, třeba Larisa Šejnová z Chrášťan má dvě děti školou povinné. Především starší dcera, která navštěvuje sedmou třídu, si prezenční výuky v letošním školním roce moc neužila. „Pro dceru byla takto dlouhá distanční výuka náročná. Jednoduché to samozřejmě nebylo ani pro mě, když jsem děti doučovala. Některé předměty zvládala dobře, ale po čase na ní bylo vidět, že ztrácí motivaci, schází jí komunikace s okolím. Podepsalo se na ní úplné zrušení sportovních aktivit. Takže se na otevření druhého stupně moc a moc těšila,“ pronesla Larisa Šejnová.

Učitelka mateřské školy Miroslava Chovanová doufá, že prezenční výuka vydrží co nejdéle. „Syn je ve skupině, která do školy zatím nejde a zůstává na distanční výuce. Při minulé rotační výuce se na ně řada do školy nedostala. Moje děti se sice učí bez problémů, syn doučuje část svých spolužáků, kteří nestíhají. Myslím, že učitelé to ani netuší, ale už jsou všichni z toho unavení. U dcery, která je na střední v prvním ročníku, střídají on-line výuku s offline, kdy si mohou vybrat zajímavá témata k originálnímu zpracování, což prezenční výuku nenahradí,“ dodala.