Hovořím o dnes už sedmasedmdesátiletém Janu Nouzovi, bývalém řediteli Rybářství Mšec.

„Do zdejšího rybářství jsem nastoupil hned po vojně v roce 1959. Tehdy tu šéfoval Miroslav Ficl. Nejprve jsem měl na starosti jen sádky, příjem a výdej ryb a údržbu. Hlavní rybou, se kterou se zde obchodovalo, byl pochopitelně kapr, pak tu byly marény, pstruh a lín. Pak v menší míře candát a štika," popisoval Jan Nouza.

Výroba se dle Jana Nouzy postupně zvedala, a to především u kapra, ale šly dobře i vedlejší ryby.
„Kapr se vždy prodal všechen. S ním nebyl problém. Marény se i udily," nastínil Jan Nouza. Na otázku, co to vlastně ta maréna je, pro neznalé uvedl: „To je taková lososovitá ryba. Do Čech přivezl Josef Šusta roku 1882 oplozené jikry z Lübbinchen v Pomořanech a zavedl zde jejich umělý výtěr. Maréna se tak stala běžnou rybou našich rybníků."

Líheň Rybářství Mšec byla dle Jana Nouzy v Nižboru. Tam se vytíral pstruh a maréna. Štika a candát se vytírali přirozeně v rybnících ve Mšeci. „Tady bylo středisko, které patřilo pod ředitelství Nižbor. Bašta byla v Jesenici, Lenešicích, Chýni a tady," vysvětloval Jan Nouza.

Když bylo v roce 1972 zrušeno ředitelství v Nižboru, byl Jan Nouza převelen do Benešova, kde se budovaly sádky a dělalo se velké středisko. „A když pak šel Miroslav v roce 1982 do penze, tak mě ředitel vrátil zpět sem. Po návratu jsem nejvíce ocenil to, jak se to tady změnilo. Zvětšili sádky. Udělala se zpracovna ryb. V tu dobu se tady dělalo i sto metráků uzených ryb, dost půlek a výrobků z kapra, ale po roce 89 výroba ve zpracovně dost upadla," zavzpomínal Jan Nouza.
Parta, se kterou ve Mšeci po celá léta spolupracoval, prý byla výborná. „Víte, je to fyzicky náročná práce. Především v době výlovů," upozornil Jan Nouza.
Přesto výlovy patřily a patří k těm nejprestižnějším povinnostem. „Nikdy třeba nezapomenu na výlov čtyřiceti hektarového jesenického rybníka, kdy jsme poté oslavili devadesát metráků marén! To bylo dost veliké množství," zdůraznil Jan Nouza.

Nejvíce ryb se pochopitelně prodalo vždy na Vánoce i Velikonoce.

Jan Nouza je rodák z jižních Čech. Je vyučeným rybářem. Do učení šel na Moravu do Pohořelic a pak do Chýnova, Vodňan. „Jsem vyučený rybář a tohle řemeslo mě bavilo. Ale nepatřil jsem k takovým těm lidem, kteří sedí s prutem u řeky . To mě nebavilo. Ovšem ryby jím rád. Celkem dobré maso má podle mého názoru candát, pstruh, ale i ten kapr," zdůraznil Jan Nouza.

Má syna, dceru, tři vnoučata a … „Jsem už i pradědeček," upozornil Jan Nouza.

Přiznává, že se čas od času přijde podívat do Rybářství Mšec za svými bývalými kolegy. „Člověku to nedá, i když kolegů tady už moc není. Moji vrstevníci už jsou většinou pryč. Ale někdo tady přeci jenom ještě je," konstatoval Jan Nouza. Dnes už se stará jen o svůj rybník v Srbči, kde i bydlí. „Rybník mám zhruba od poloviny devadesátých let. Chovám tam kapry a nechám tam vytřít i candáta a štiku," dodal Jan Nouza.