Příznivci referenda se obávají narušení podoby dané lokality a nespatřují přínosnost zamýšleného projektu. Opačně to vidí vedení obce v čele se starostou Jaromírem Dyntarem. „Obec v následujících letech bude potřebovat nový zdroj příjmů pro investice a údržbu stávající infrastruktury obce. Pokud dojde v referendu k zamítnutí výstavby, tak stěží pak postavíme plánovanou základní školu,“ říká Jaromír Dyntar.

Už tuto sobotu se koná ve vaší obci referendum o budoucnosti pozemku „Halda“. Jaká je historie tohoto území?

Historicky na tomto území byla výsypka dolu na černé uhlí. Těžba zde začala na začátku 20. století, když se zde otevřel důl Laura a posléze především důl Anna, který byl později přejmenován na důl Československé armády. Provoz dolu byl nakonec ukončen v roce 1965. Halda pak po roce 1989 patřila společnosti České lupkové závody (ČLUZ), která provedla před zhruba dvanácti lety rekultivaci pozemku do současné podoby. V roce 2015 jsme tento pozemek od ČLUZ získali do vlastnictví obce.

Jak je vlastně definován tento pozemek v územním plánu obce?

Už od roku 2002, kdy byl územní plán pořízen, je pozemek definován jako stabilizované území průmyslové zóny. To nezměnily ani následné úpravy územního plánu. Skutečně se tedy jedná o pozemek vhodný pro průmyslovou zástavbu a dlouhodobě se o tom vědělo. Nikdy se nejednalo například o zemědělskou plochu. V takovém případě bychom ani nezahájili jednání s investorem, pokud by chtěl vystavět na takovém typu pozemku průmyslovou halu.

Kdy začalo jednání s investorem, že by zde mohla být postavena hala a jak probíhalo?

Jednání začalo v roce 2019, kdy jsme byli poprvé investorem kontaktováni. Investor nás následně seznámil s jeho záměrem o výstavbě haly. Výsledkem jednání bylo uzavření smlouvy o smlouvě budoucí. Při tvorbě této smlouvy jsme si dali záležet, aby projekt byl pro obec přínosem a nenarušoval běžný život v obci, životní prostředí a co nejvíce zapadl do lokality. Všechny kroky byly samozřejmě projednávány na zastupitelstvu a občané měli tak možnost se včas dozvědět o připravovaném záměru.

Přesto si projekt našel v obci i své odpůrce, kterým se podařilo získat podpisy pro konání referenda.

Ano, skutečně pár občanům, kteří nesouhlasí s výstavbou, se podařilo sehnat dostatečný počet podpisů pro místní referendum. My jsme je v konání referenda podpořili, protože chceme, aby místní občané měli prostor k vyjádření svého názoru. Problém však vidím v položené otázce. Otázka je položena tak, že ve výsledku bude prakticky nemožné na pozemku postavit i cokoliv jiného. Pozemek, jenž byl vždy určen pro průmyslovou výstavbu, ztratí svoji hodnotu a pro obec to bude značná finanční ztráta.

Od odpůrců však zní, že obec je na tom finančně dobře a další zdroj financí pro ni není tak klíčový.

To je bohužel pravda jen z části. V současné době netrpíme nedostatkem financí a můžeme občanům dopřát poměrně vysoký nadstandard. Nízké ceny za svoz odpadu, regulované stočné nebo kvalitní internetové připojení za zlomek běžných cen. To vše nám dovolují příjmy ze skládky odpadu, která se nachází na katastru obce. Problém je však ten, že příjmy ze skládky se v následujících letech budou snižovat. V roce 2030 dojde k úplnému uzavření skládky a obec se ocitne bez důležitého zdroje peněz. Bez nového zdroje příjmů bude nemožné udržet současné služby a zároveň provádět údržbu infrastruktury. Další nutné investice by byly už úplně nemyslitelné.

Jaké další investice máte na mysli?

Za poslední léta jsme zaznamenali vysoký nárůst převážně mladých obyvatel. Podobné je to i v okolí Rynholce a kapacity školských zařízení přestávají stačit. V Rynholci momentálně základní školu nemáme – ta původní musela v osmdesátých letech ustoupit plánovanému rozšíření dolu, a proto vzhledem k demografickému vývoji nejenom Rynholce je potřeba se reálně začít bavit o stavbě. Další možnou investicí jsou také obecní byty, které bychom mohli nabízet jako startovací byty pro mladé rodiny.

Jak vlastně reagoval investor na připravované referendum?

Investor aktivně komunikoval nejenom s námi, ale také s občany, co jsou proti projektu. U společných jednání přijímal výtky občanů, které dle mého názoru i reflektoval ve změnách projektu. V nové verzi investor představil projekt, jenž počítá se zásadním omezením počtu kamionů jezdících na pozemek. Snížil také výšku haly a navýšil výsadbu zeleně, která bude halu obklopovat. Ve výsledku si myslím, že tato podoba projektu nemůže víceméně nikomu vadit, protože o hale občan bude vědět daleko méně než o skládce odpadu, jelikož přiznejme si to na rovinu – občas ta skládka prostě cítit je.

Zúčastníte se referenda?

Referenda se nehodlám zúčastnit. Názor části občanů respektuji a byl jsem pro možnost jej vyjádřit v referendu, ale nesouhlasím s tím, jak byla otázka položena. Pokud by výsledkem referenda bylo zamítnutí výstavby, tak zničíme hodnotu pozemku a přijdeme o náhradu finančního zdroje ze skládky. A bez haly tu zmíněnou základní školu postavíme jen těžko.