Vzal s sebou i kamaráda a skoro souseda, také prvňáčka Vítka Štýbra. Protože to byl den opravdu slavnostní, společně do školy vykročil s maminkou, tatínkem a sestrou Helenkou. Samozřejmě měl na zádech krásnou novou aktovku a nezapomněl spolu s Helenkou ani na malou kytičku pro paní učitelku.

Vítek nešel také sám. První cestu absolvoval s rodiči a bratrem, páťákem Radkem. Všichni si dali sraz před Jirkovým domem. „Já jsem dneska nemohl ani dospat. Měl jsem asi předškolní horečku, tak jsem se těšil," tvrdil Vítek. „Tašku jsem si rychle připravil dneska ráno. Mám tam přezůvky, penál. Tašku jsem si vybíral s maminkou na internetu. Je taková vojenská. Moc se mi líbila, protože má maskování. Máme je tady s Jirkou od stejné firmy," vysvětloval s nadšením Vítek.

Jirkovi se moc vstávat do školy nechtělo. Tašku už měl ale připravenou od včera. „Dal jsem si do ní nějaké tužky, taky přezůvky a penál," vzpomínal Jirka. Do školy se oba těšili na nové kamarády, které tam potkají. „Pár jich možná bude, co už se s nimi známe. Uvidíme," dodal Vítek.

Maminka Jana Mikešová už vedla do školy před čtyřmi lety svoji dceru Helenku, takže ví, co to znamená mít v rodině prvňáka. „Přibude nám ještě jedna starost, ale už se těšíme na to, jak se bude Jirka učit," řekla s úsměvem paní Jana. Jirka se pochlubil, že umí počítat do sta a zná nějaká písmenka, stejně jako kamarád Vítek.

Pro manžele Štýbrovy znamená nástup Vítka do první třídy také více starostí, ale i radostí. „Jsme plni očekávání, jak se děti budou učit a jak to budou zvládat. Protože už máme ve škole druhé dítě, víme, co nás čeká a nijak zvlášť jsme se nepřipravovali. Vítek má dokonce stejnou paní učitelku jako měl Radek," uvedl tatínek Martin Štýbr.

Před školou se děti rozdělily. Velcí školáci šli dál sami hlavním vchodem. Prvňáci spolu s rodiči vstoupili do budovy tím vedlejším. Ze šatny malé školáky odvedl do 1. C deváťák Ondra. V novostrašecké škole je už hezkou tradicí, že ty nejmenší první den na místo uvedou ti nejstarší.

Ve třídě si Jirka s Vítkem samozřejmě sedli vedle sebe. Měli to tak naplánované už dlouho dopředu. Na lavici už ležely připravené barevné sešity, Živá abeceda i školní notýsek s krtečkem. Ten se nejvíce líbil Vítkovi. Jirku zase zaujalo pexeso s auty, motorkami, ponorkami a dokonce s Titanikem. Paní učitelka Marie Štemberková nejprve zazvonila zvonečkem a pak všechny pěkně přivítala. Postupně také vysvětlila rodičům i dětem, jak to ve škole chodí. Poprosila rodiče, aby dětem ze začátku se školou pomohli. Seznámila je s rozvrhem hodin. Třeba už příští čtvrtek pojedou prvňáčkové na plavání do Tuchlovic.

„První školní den pro mne pokaždé znamená nervozitu, ale zároveň je to úžasný a krásný den. Většina dětí se sem těší a chtějí se něco naučit. A právě v první třídě je nejvíce vidět, jaký udělali žáci veliký skok od předškolní výchovy." Paní učitelka Marie Štemberková učí už sedmadvacet let. Dva roky měla třetí a čtvrtou třídu. Nové školáky učí pokaždé dva roky, takže se dopočítala ke třinácti třídám prvňáků.

Letos do její třídy nastoupilo nejméně žáků, a to jednadvacet. Spolu s nimi dvě integrované děti. Dívka s oční vadou a chlapec s vadou řeči. S učením jim bude pomáhat paní asistentka. „Pevně věřím, že to společně zvládneme. Že mi pomohou rodiče a také paní asistentka Pavlína Tondrová," uvedla Marie Štemberková.

První školní den byl opravdu krátký. Po první hodině paní učitelka Marie Štemberková odvedla děti do šatny a pak už je i s rodiči propustila domů. Mikešovi navštívili babičku s dědou. Tam u kávy a zákusků společně probrali zážitky z prvního dne. Štýbrovi se sešli doma až po práci. O zážitcích z velkého dne si popovídali s babičkou Štýbrovou, kterou také společně navštívili.