Tráví zde příjemné chvíle při týdenním rekondičním pobytu. Společnost jim mimo jiné dělá také pět labutí a dva čápi, které je možné letos vidět na hladině zmíněného rybníka.

Předsedkyně organizace Hana Černá podotkla: „Přijeli jsme sem minulou sobotu, abychom se zde zotavili. To znamená, že chodíme na procházky a kdo může, tak se koupe v bazénu. Třeba Maruška s Milánkem se tam cachtají každou chvíli."

Letos odjelo do nádherné přírody Jesenicka jen devatenáct členů zmíněné organizace. „Důvody jsou zřejmé. Někteří členové už bohužel zemřeli a pak také každý šetří peníze. Je pro nás stále obtížnější shánět sponzory. Mám velkou obavu, že jsme tu letos naposledy. Lidí ochotných pomáhat bohužel ubývá," vysvětlila Hana Černá. Do krásného prostředí, odpočinout si od všedních starostí, mohou slabozrací vyjet jen díky sponzorům. Ty obchází právě předsedkyně Svazu nevidomých a slabozrakých Rakovník Hana Černá a hospodářka Lada Rážová.

Na chatu Irena už členové rakovnické organizace nevidomých a slabozrakých jezdí v doprovodu sociálních pracovnic z Prahy deset let.
„Rádi se sem vracíme, protože zde známe každý kout, všechna schodiště, máme prochozené chodby. Víme, kde je toaleta. Nic nás tady, jako osoby, které mají problém se zrakem, nemůže zaskočit," zdůraznila Hana Černá.

Za výlety chodí do Jesenice a do krajiny kolem ní. Malý problém se ale přeci jen vyskytl, ten popsali manželé Pavel a Marie Vávrovi: „Tyhle vycházky jsou úžasná věc, ale protože jsme přeci jen starší, uvítali bychom, kdyby tu u cest bylo více laviček, na kterých bychom si mohli alespoň krátce odpočinout." A Božena Bechnerová přitakává: „Špatně se nám chodí, a tak by tady někdo mohl opravdu zřídit nějaké lavičky u cest. Ale jinak je tu moc krásně. Především tady na chatě, kde jsem ve výborné společnosti. Je tu stále veselo." Velkou zásluhu na tom, že se na Jesenicku cítí jako v bavlnce, má zásluhu také vedení chaty. „Skvělé jídlo, bezchybná, obětavá péče," konstatovala Hana Černá.

Kateřina Komínová za vedení chaty říká: „Jsou to pohodoví a hodní klienti. Každý rok se na ně těšíme, až přijedou, a upřímně bychom byli zklamaní, kdyby už za rok nepřijeli."