Náš region je mimo jiné viděn nejen jako prostor se vzácnou faunou a flórou, ale také s velkým potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu zejména s ohledem na množství přírodních i kulturních atraktivit.

Ale například starostka Karlovy Vsi Iveta Kohoutová upozorňuje: „Rozvíjení cestovního ruchu může být přínosem, pouze je-li v souladu s životním prostředím.Je třeba myslet i na možné negativní důsledky pro životní prostředí a život místních obyvatel. Na mysli mám především hrozící možnost vzniku vícenákladů na likvidaci odpadků. Naše obec je transferem pro turisty a ne všichni se vždy v tomto ohledu chovají k místům, kudy projíždějí či procházejí, šetrně. Mám na mysli například vyházené pet lahve či obaly od sušenek v příkopech."

Iveta Kohoutová se rovněž obává toho, že Karlova Ves je obec s naprosto nedostačující infrastrukturou. „A to by mělo být vyřešeno ještě dříve, nežli se národní park vyhlásí." Karlova Ves nemá podle Ivety Kohoutové turistům co nabídnout. Nemá ubytovací zařízení, pohostinství, parkoviště, odkladová místa pro kola, odpadkové koše. „Je tu jen kiosek, který je navíc v katastru Roztoky, takže i když je otevřeno přes léto, tak peníze z daní jdou všechny do Roztok a my z toho nemáme nic," upozornila Iveta Kohoutová. 

Také by bylo třeba vybudovat někde u vesnice zhruba dvacet parkovacích míst pro auta. „Když nám ve vesnici zaparkuje šest aut na chodníku, tak se obcí těžko projíždí," vysvětluje Iveta Kohoutová. „Přímo ve vesnici parkoviště nelze zbudovat, tam na něj není žádný prostor. Pozemky mimo obec nemáme. Ale jsou tu místa, kde by šlo udělat, ovšem s tím, že by to opět musel někdo zafinancovat. Náš obecní rozpočet nám takové výdaje navíc neumožňuje," popsala Kohoutová. Karlova Ves má celé své katastrální území v plánovaném národním parku, a proto je pro ni řešení infrastruktury a lepšího života místních občanů mnohem palčivější, nežli pro jiné obce na Křivoklátsku.

Záleží prý tedy také na tom, jak bude zákon postaven, zda bude možnost finančního vylepšení situace místních lidí, když budou v žít národním parku, jako je tomu třeba na Šumavě, kde je daňová výtěžnost lepší. „Vesnice tam mají lepší rozpočty," nastínila Iveta Kohoutová. Názory místních na národní park se různí. „Jsou proti národnímu parku, ale zároveň jim vadí těžba v lese. Vadí jim koleje, zničené cesty, obrovské haldy vytěženého dřeva, zničená pole od prasat, poničené stromky v lese. Ale neví, zda by se situace spolu s národním parkem vylepšila." Iveta Kohoutová je toho názoru, že by se mělo lidem znovu a podrobně vysvětlit, co by pro ně a jejich životy vyhlášení parku znamenalo.

„Kompetentní lidé by měli udělat nějaký pozitivní krok, aby se lidem lépe rozhodovalo. Třeba nalít do vesnic peníze, ale to se asi nestane," popsala svoji představu Kohoutová. Jak již bylo řečeno, Karlova Ves by měla ležet v srdci parku. „Je sice možné vyjmout zastavěnou část Karlovy Vsi, ale to na věci nic nemění. Přejdete totiž zahradu a budete v národním parku," upozornila starostka s tím, že ale především stát a jeho odborníci by se měli rozhodnout, jestli chtějí ochranu přírody nebo peníze z těžby. „Lesy jsou státní, národní park bude státní. My jsme laici a připadáme si v tuto chvíli jako mezi dvěma mlýnskými kameny," dodala starostka. ⋌⋌