Mezi nimi i čtyři ženy. Na otázku „To jste jen čtyři ženy?" sborově odpovídají: „Prosím vás, je nás víc, ale některé musí doma vařit! Některé jely do Metropole na nákupy, ale my jsme neměly dálniční známku, tak jsme musely sem."

Z Kublova vyrazily ve tři čtvrtě na devět. Jelo se jim krásně. Ani trochu nepršelo a tak do Roztok přivezly krásné počasí. Stroje jim frčely jako draci. Mají totiž výborné mechaniky. Ty měly pro jistotu s sebou.

Startu ovšem předcházely ty správné přípravy. Ženy daly své stadiony chlapům do garáže. Ti je museli zkontrolovat, vyčistit. Krásnějším polovičkám už pak zbývalo jen to nejdůležitější: učesat se, namalovat a jet.

V Kublově mají stadiony slušnou základnu. Tady totiž kdo nesmrdí olejem, jako by nebyl.

Spolek čítá třicet členů. V mopeďáckém podsvětí se ví, že ve vsi je na devadesát mopedů. I když  leckdo má toho svého čtvrtého či pátého v krabici, ale jeden je vždy pojízdný. Patnáctého září Kublovští pořádají velký sraz.

Ještě před startem spanilé jízdy si museli mopedisté vyměnit trička s kolegy z Lochovic. „Povyměňovali jsme si je na poslední zábavě, tak to teď musíme dát do pořádku," vysvětlily se smíchem ženy.