Předčítat mohl každý,stačilo jen přijít a přinést si svoji oblíbenou knihu.

„Čtecí štafetu" odstartoval Vladimír Lechnýř. Přinesl si mimo jiné i knihu o kocouru Modroočkovi, Proč, vysvětlil on sám: „Vybral jsem ještě pohádku O rybářovi a jeho ženě z knihy Fimfárum a povídku od Oty Pavla Pumprdentlich. Vyrůstal jsem s kocourem Modročkem, pak s knihou Fimfárum. A protože jsme v Rakovníku, vybral jsem povídku od Oty Pavla."

Kromě těchto knížek by Vladimír Lechnýř vybral jiné, jenže ty už nenašel. Zmizely, jak sám říká v propadlišti dějin. Dochovaly se jen některé, s kterými opravdu vyrůstal.

„Schoval jsem si ještě knihy od Jaroslava Foglara. Měl jsem také rád knihy z amerického západu o přírodě, například od Setona i Mayovky. Teď čtu už jen občas, spíše sporadicky, "svěřoval se dál Lechnýř.

Jeho předčítání předcházela příprava. Kapitoly, vybrané ke čtení, si nahlas předčítal doma těsně před odchodem do roubenky. Vlastně tohle čtení nahlas nebyla ani jeho premiéra. Poprvé četl v rakovnickém muzeu před několika lety s Milanem Jakubským a Janem Grundmanem z díla Oty Pavla.

Když se pak v podání Vladimíra Lechnýře začal v podkroví roubenky odvíjet příběh o kocouru Modročkovi, malí i velcí ani nedutali. Postupně do podkroví přibývali další a další posluchači. Každou hodinu začal nový příběh. Četlo se asi tak půl hodiny. Další půl hodinu se mohly děti protáhnout a třeba si zazpívat písničku při kytaře s Milanem Zimermannem.

Odpolední čtení až do půlnoci připravila Městská knihovna v Rakovníku v rámci projektu Celé Česko čte dětem. Nečetlo se tedy pouze v Rakovníku, ale celý týden po celé republice. Kromě toho se lidé například setkávali se spisovateli.

„Akci jsme připravili, abychom ke čtení přitáhli malé, ale i velké čtenáře. Aby se zvedli od počítače a televize a přišli si poslechnout hlasité čtení," přibližovala ředitelka rakovnické knihovny Milena Křikavová.

Čtené pohádky a příběhy dostaly děti také jako dárek ke svému svátku Dni dětí. „Zjistili jsme, že se ve městě moc akcí při této příležitosti nekoná, proto jsme narychlo oslovili rodiče s dětmi, takže uvidíme, kdo přijde," řekla Křikavová.

Předčítající byli tentokrát pracovníci knihovny, roubenky, známí a kamarádi, kteří rádi předčítají nahlas. O tom, co se bude číst, dopředu nikdo nevěděl. Své knihy si připravila i Milena Křikavová: „Mám ráda Malého prince, ale ten tady ode mne nezazní. Vybrala jsem si jinou knížku, trochu Malému princovi podobnou s názvem Malá princezna. Je pro větší děti i k zamyšlení pro dospělé. Pro větší je také kniha Kolik váží Matylda. Přijdu na řadu až večer, proto předpokládám, že tu budou spíše větší děti. Přesto pro malé mám knihu Kočkopes Kvido."

Kdo první čtení propásl, nemusí být smutný. Pracovníci knihovny chtějí tuhle první vlaštovku podpořit. Příznivci knížek by se mohli scházet v roubence v neděli odpoledne třeba jednou za dva měsíce hlavně v zimních měsících.