Umístění mnohonásobné zvětšeniny sochy hlavy Kelta (kamenná plastika hlavy Kelta datována do třetího století před naším letopočtem byla nalezena poblíž obce Mšecké Žehrovice v květnu roku 1943, pozn. red.) rozděluje místní politickou scénu na dva nesmiřitelné tábory. Zatímco vedení města trvá na svém, že umístění sochy je pouták na regionální zajímavost, která může pomoci zvýšit turistický ruch, opozice toto odmítá. Více než hodinu se na minulém zasedání zastupitelů snažila přesvědčit vedení města ke změně názoru. Avšak marně.

Odpůrcům sochy se nelíbí nejen dílo samotné, ale i přístup radnice, kdy měla být více se záměrem seznámena veřejnost. „Dáváme vzácné dílo, které bude replikováno do obří velikosti, na kruhový objezd, v jehož blízkosti se nachází market, čerpací stanice a možná bude mít socha za zády i průmyslové objekty. Krásně by to dokreslovalo jeho nadobrovskou velikost. Její umístění vnímám jako problém,“ řekl Jiří Verner (Společně pro Nové Strašecí a Pecínov).

Odborníci mluví o neúctě

Názory opozice opírá o stanoviska odborníků. Už dříve se k umístění sochy kriticky vyjádřil Pavel Sankot, kurátor sbírky mladší doby železné v Národním muzeu, ale přidali se i další odborníci.

Ti hovoří o jisté neúctě, jelikož původní hlava Kelta byla součástí duchovního prostoru, kterému dominovala. „Rozhodně nevykukovala z nějakého záhonu,“ dodal Pavel Sankot.

Umístění zvětšeniny sochy se nezamlouvá ani Kateřině Blažkové, archeoložce Muzea T. G. M. Rakovník. Ta se ve svém písemném stanovisku kriticky vyjádřila k postupu a upozornila i na to, že umístění takové zvětšeniny, navíc z jiného materiálu, povede k fabulaci o původní podobě. „Umístění zvětšeniny původně kamenné skulptury znázorňující významnou duchovní osobu keltského etnika v takových rozměrech a ,vyrůstající' přímo z hliněného náspu na křižovatce nepovažujeme za důstojné takové památky,“ napsala.

Názory se různí

Vedení radnice ale trvá na svém a pro změnu argumentuje „svými“ oslovenými odborníky, podle kterých naopak socha připoutá pozornost a zájem.

Starosta města Karel Filip (ČSSD) připomněl odlišné pohledy na záležitost nejen na straně lidí, ale i samotných odborníků. Radnice se podle něj opírá o stanovisko Michala Lukeše, generálního ředitele Národního muzea, a Marka Junka, ředitele Historického muzea. „Generální ředitel Lukeš vítal návrh umístit zvětšeninu keltské hlavy na kruhový objezd s tím, že při její výrobě bude třeba brát v potaz estetické a kulturní aspekty originálu a pan Junek nám navíc doporučí odborníky, se kterými budeme dále konzultovat další postup, tedy výšku sochy a na čem konkrétně bude umístěna,“ vysvětloval starosta Karel Filip.