Pokud zabrousíme do oblasti sousedských vztahů, na kterou změnu v občanském zákoníku byste čtenáře Rakovnického deníku upozornil?

Hodně se posílila ochrana soukromí. Právo každého, aby si své soukromí aktivněji chránil. Ale samozřejmě také to, aby respektoval, že i druhý má své soukromí. Čili občanský zákoník nabádá, vybavuje lidi silným pocitem respektu k sobě samotnému, rodině, ale ve stejné míře i k těm druhým, neboť ti to právo mají taktéž.

Můžete dát konkrétní příklad?
Například s každou svojí podobiznou a zobrazením musí dát souhlas. Měli by více dávat pozor na to, kdo je jak kde fotí, snímá, zachycuje.

Známé jsou příklady, kdy někdo natočí na mobilní telefon rozčilenou sousedku a šíří tento „vtipný" šot prostřednictvím sociálních sítí.To jste předložila jednu z mnoha zajímavých situací, které se opravdu stávají. To je z pohledu občanského zákoníku nedovolené. Kdyby se situace vyhrotila takovým způsobem dokonce tak, jak uvádíte, tedy uvedením na sociální sítě, tak je to dost jasný spor o ochranu osobnosti. Protože natočené a zobrazené chování člověka je, možno říci, jeho zneužitá podobizna. Zcela jednoznačně zasahuje do soukromí, zvláště pokud je to z jednoho pozemku na druhý pozemek.

Lidé si často myslí, že je dnes v tomto ohledu vše možné.
Ano, zatím se to tak bere, že je vše možné, ale když to budeme konfrontovat se současným občanským zákoníkem, tak je to jednoznačně v rozporu.

A co kamery na veřejných prostranstvích?
Zrovna před čtrnácti dny Nejvyšší správní soud rozhodl po předchozím dotazu k soudnímu dvoru Evropské unie, že soukromá osoba má právo kamerou zachycovat situaci před svým vchodem. To znamená na veřejném prostranství situaci, která předchází vstupu do jeho vchodu. Byl vykrádán, tak si instaloval kamery a někdo ho udal. Úřad pro ochranu osobních údajů střihal pokuty. Odvolal se, až uspěl u Nejvyššího správního soudu. Tady je prioritní ochrana vlastnictví. On ji měl na své straně. Měl vážné důvody. Byl napadán.

Jak se řeší dnes už tradiční spor o sousedovo jablko?
Tohle řešení v zásadě pochází ještě z římského práva, že plody, které spadnou přes plot, patří tomu, kam spadnou. Čili jakmile jablko spadne k sousedovi na pozemek, patří sousedovi. Ovšem slušní sousedé se vždy domluví. Nelze ale vyloučit, že je soused na svůj pozemek, jak už to tak v Čechách bývá, setřese. V takovém případě záleží na dobré vůli všech zúčastněných stran, jak bude situace vyřešena. Nejlepším možným řešením je, že se oba sousedé dohodnou.