Víceúčelové studijní a společenské centrum vzniklo ze tří budov. Jde o náročnou stavbu, která využívá moderní technologie. Provázely finální etapu stavby nějaké zásadní komplikace?
Největší starosti nám dělal přesun počítačů. Jsou zde jiné rozvody, jiné sítě. Byli jsme zvyklí na jiné připojení a dělalo se to opravdu na poslední chvíli. Den před otevřením se vše ještě připojovalo a nevěřila jsem, že se to zvládne včas. Kdyby se to nestihlo, šlo by se o zásadní problém, protože bychom v pondělí nemohli začít půjčovat. Nakonec se to podařilo zprovoznit, ale se stresem.

Došlo s otevřením nových prostor i k nějakým inovacím, například v podobě nového výpůjčního programu?
Program Tritius je ten nejmodernější, co existuje. V tomto směru jdeme hodně s dobou. Ale mrzelo mě, že byl dva měsíce mimo provoz, a lidem tak nebylo umožněno ho využívat. Nakonec jsme prodloužili výpůjční lhůtu čtenářům do 10. července, aby mohli knihy včas vrátit.

Víceúčelové studijní a společenské centrum v Rakovníku se otevřelo veřejnosti.
Knihovna v novém. Rakovnické studijní a společenské centrum se otevírá

Jak jste se popasovali s novými prostorami? Ty sice nabízejí mnohem větší sklady, ale samotný prostor půjčovny není až tak velký.
Sklady jsou opravdu velké, vešla by se tam celá knihovna a ještě by půlka místa zbyla. Co se týče řazení, máme zvlášť oddělení dospělé i dětské. Naší snahou je propojit všechny knížky do jedné řady kvůli vyřazování a manipulaci, která je pak jednodušší. To jsme zatím nestihli a budeme na tom ještě pracovat. Poezii máme vyčleněnu zvlášť, protože není tolik půjčovaná, a dali jsme do půjčovny jen ty nejzajímavější tituly.

Většina knížek se tedy nachází ve skladu?
Ano, také videa kromě dětských jsme dali do skladu, neboť zájem o ně už není takový, ale čas od času si je někdo půjčí. Ze začátku jsme se obávali, že bude málo místa pro knížky, které mají lidé vypůjčené doma a budou je posléze vracet, proto jsme uvolnili regály, aby byly vzdušné. Uvidíme, zda poté, co budou lidé knihy vracet, zase nějaké nevyndáme ze skladů zpět do regálů. Naše strategie tkví ovšem v tom, že chceme knihám věnovat dostatek prostoru pro jejich vystavení.

Ve studijním centru se nachází několik multifunkčních prostor, například i kinosál. Předpokládám, že je budete pronajímat. Už máte v hlavě ceník?
Samozřejmě prostory budeme pronajímat, ceník bude součástí knihovního řádu, ale musíme ceny prodiskutovat s městem. Ač máme objekt ve správě, je pořád v majetku města. S pronájmy začneme od září. Už nyní jsme pronajímali roubenku, ale to bylo za nepatrnou částku, v nových prostorách je hodně techniky, která se může využívat, proto se to promítne i do ceny.

Na dvoře před centrem se nachází i letní scéna. Jaké plánujete v letošním roce akce?

Už jsme zde měli první koncert Bossa Nova v podání Jana Jiráně a divadla Ypsilon. Ke konci července nás čeká Cyklování a před ním plánujeme horolezeckou přednášku spojenou s krásnými fotkami, která bude buď na dvorku, nebo v knihovně. Poté 26. července přijede divadlo Na políčku se svou kočovnou hrou plnou tance a akrobacie. Máme rovněž domluveno několik komornějších koncertů, dále prostory využijeme i v rámci posvícení. Ještě se chci spojit s ředitelkou gymnázia, neboť 23. září pořádají oslavy 190 let výročí od vzniku budovy, tak by u nás mohla být přednáška v podání Romana Hartla. Navíc tu bude řada bývalých absolventů, kteří by si mohli tyto krásné nové prostory prohlédnout.

Lenka Šulcová, majitelka Zahradnické pohotovosti.
Farmaření bez chemie začalo kamionem hnoje. Podnikatelka teď natáčí Receptář

Předpokládám, že se školami budete spolupracovat i nadále. Už se rýsují nějaké projekty?Mám představu, že od září nabídneme hodiny literatury, které spojíme s představením knihovny a možností, které nyní nabízí. Chceme, aby žáci a studenti věděli, čím jsme si prošli za těch 180 let. Rakovnická knihovna je jednou z nejstarších městských institucí, a tak na ni můžeme být právem hrdi.

Víceúčelové studijní a společenské centrum je zajímavé tím, že byly propojeny tři budovy, což u knihoven není běžné. Co byste z jeho nabídky vyzdvihla? Je to možnost posedět si u kávy?
Kavárna je úžasná, ale je s ní hodně starostí a provozovat ji není žádná sranda. Provozujeme ji sami, musíme projít zdravotnickými prohlídkami, baristickými kurzy, abychom věděli, jak se má káva správně udělat. Je to pro nás velká výzva, ale zároveň zátěž pro pracovníky. Zatím budeme mít kavárnu ve zkušebním provozu, neboť nevíme, jak vše budeme stíhat, technologie jsou složité a nikdy nevíte, zda se něco neporouchá. Co je ale pro nás úžasné, je novinka, že poprvé za 180 let budeme mít pohromadě všechna oddělení. To je pro nás výzva a pro všechny zásadní změna. Pro mě hezká, protože já mám ráda tmelení kolektivu. Uvidíme, jak to bude vypadat za několik měsíců, každý jsme individualita, ale musíme se s tím srovnat.

Provozujete poměrně velké prostory, budete přijímat další zaměstnance?
Zatím ne. Knihovna není pro město levnou záležitostí a spolyká mnoho peněz. Na druhou stranu by si zastupitelé měli uvědomit, že děláme velké množství práce pro město, propagujeme ho navenek prakticky jako jediná organizace, vydáváme měsíčník Radnice, provozujeme roubenku Lechnýřovna, kterou žádná jiná knihovna nemá. Děláme spoustu akcí, a to i velkých jako jsou Rakovnické cyklování či Posvícení na ulici. Je opravdu výjimkou, aby takovéto akce knihovny pořádaly. Je nás dvacet, ale pro takovýto objekt by to ještě tak tři zaměstnance potřebovalo. Budeme se s tím ale muset vypořádat.

Budova, kde sídlilo doposud infocentrum a dětské oddělení knihovny, se bude adaptovat pro potřeby radnice.
Rakovničtí úředníci se budou stěhovat. Rekonstrukce čeká infocentrum i radnici

Poslední dva až tři roky pro vás musely být hodně náročné. Šlo o těžké období?Nedávno jsem si při prohlížení fotografií z průběhu stavby uvědomila, že mi přijde, jako bych prožila deset let, co jsem za tu dobu stihla. Chodila jsem na kontrolní dny, abych vše pomáhala organizovat, bylo toho na mě opravdu hodně. Komunikovala jsem s projektanty, architekty - a byla to pro mě obrovská zkušenost, že si člověk nemůže vždy prosadit svůj názor, byl to tým lidí, který se musí vzájemně respektovat. Zpočátku jsem z toho byla překvapená, nechávala se poučit, ale pak jsem zjistila, že mohu leccos ovlivnit. Dávala jsem tomu opravdu hodně času a musím říct, že když se zpětně podívám na fotografie, udělal se tu opravdu kus práce. Jednou mi Honza, můj manžel, který to hodně prožíval, říkal, že jsem jako Stella Zázvorková, která jednou prohlásila, že buď jí, nebo o jídle mluví, nebo na jídlo myslí, akorát to mám takhle s knihovnou.

A bylo to tak ve skutečnosti?
Bylo a je, buď jsem v knihovně, nebo přijdu domů a mluvím o ní, nebo na ni myslím a nespím. Poslední měsíce byly opravdu intenzivní, aby se vše rozeběhlo tak, jak má. Je to velká zodpovědnost. Pak se mi ale strašně líbilo, jak mi od spousty lidí po otevření chodily pozitivní ohlasy. I zástupci města si uvědomili, kolik práce se tu udělalo.