V krvavou řež se proměnila Svatovojtěšská bitva v lese u kaple sv. Vojtěcha v blízkosti Kounovských kamenných řad.

Jak vše začalo
Idylická cesta lesní tišinou knížete Schwarzenberga a jeho paní byla přerušena přepadením zákeřnými lapky (Společnost historického šermu Týřov). Ti dvojici zavlekli do kaple, kam původně šlechta jela za bohoslužbou.

Lapkové pochopitelně chtěli za svůj nečekaně vydatný úlovek výkupné.
Hrdinné obyvatelstvo kounovské ovšem nechtělo na požadavky lumpů přistoupit, a tak zajatce přišli nejprve osvobodit kounovské ženy, sedláci a samozřejmě i hasiči. Ti do stráňky pod kaplí přitáhli starobylou stříkačku s tím, že lupiče vytopí jak krysy.
Neuspěli. Utekli zpět do obce, aby se obrátili na setninu ostrostřelců, která právě seděla v kounovské hospůdce…
Nadmyslivec rakovnických ostrostřelců Eduard Filip popsal: „ Můj úkol dnes byl vést první hlídku, která se pokusí zlikvidovat tu peleš lotrovskou. Ukázalo se bohužel, že naše síly byly v tom okamžiku slabé.“

Boj ostrostřelců s lapky, vedoucí k vysvobození knížete, tedy pokračoval. Na posilu přispěchala také Garda Městyse Senomaty, Sbor loketských ostrostřelců, Sbor stříbrských ostrostřelců, Sbor chomutovských ostrostřelců, kteří za pomoci děl slavně dobyli kapli a knížete osvobodili.
Třiadvacetiletá Kristýna Kubelková, účastnice řeže, líčila: „Dnešní bitvu se mi podařilo přežít jak se říká: jen horko těžko. Pomáhala jsem ládovat dělo. Motala jsem ruličky toaletního papíru, které pak tady létaly vzduchem. Podávala jsem střelný prach. Takže jsem byla stále v ohrožení života. “Starostka Kounova Dana Bechynská doplnila: „Svatovojtěšskou bitvu, ve které účinkovala více jak stovka ostrostřelců a lapků, jsme též organizovali na podporu záchrany kaple sv. Vojtěcha.