Monitoring šelem na Křivoklátsku provádí Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci s dalšími experty.

„To, že se kočku divokou podařilo na stejném místě zachytit již podruhé, by mohlo nasvědčovat tomu, že zde má své stálé teritorium. Nejedná se však o první výskyt tohoto druhu na Křivoklátsku, z uplynulých tří let zde máme záznamy i z jiných míst,“ vysvětluje Karel Lankaš z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

V sobotu 10. února se konal první Masopust Lány-Vašírov.
Smrtka, kobyla, medvěd i bába s nůší. V Lánech se uskutečnil velký masopust

Odborníci nyní chtějí zjistit, odkud sem kočka divoká dorazila. Zaměří se proto na získání materiálu pro analýzu DNA. K tomu se hodí například srst či zbytky trusu.

„Na Křivoklátsku má kočka divoká vhodné podmínky k životu, jsou tu listnaté a smíšené lesy v různém stádiu vývoje, s bujným podrostem, členitým terénem se skalními výchozy a množstvím mrtvého dřeva. Její výskyt by byl potvrzením výjimečných hodnot tohoto území,“ dodal Karel Lankaš.

Rakovnická skupina Ideal Band patří k nejoblíbenějším a nejvytíženějším kapelám nejen v rakovnickém regionu.
Vlček z Ideal Bandu: Zábavy se někdy zvrtnou, v Řevničově byl sníh úplně červený

Na Křivoklátsku provádějí zoologové Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Karel Lankaš a Josef Jedlička intenzivní monitoring šelem prostřednictvím fotopastí a sledováním pobytových stop již více než tři roky. Přitom spolupracují s experty Jiřím Sochorem a Vladimírem Čechem monitorujícími kočku divokou na Doupovsku a pracovníky lesnických organizací působících v oblasti Křivoklátska. Cílem je zjistit rozsah výskytu tohoto druhu v oblasti.

Kočka divoká (Felis silvestris), Doupov, Česká republikaKočka divoká (Felis silvestris), Doupov, Česká republikaZdroj: Vladimír Čech ml.Kočka divoká je především noční živočich, který velkou část dne tráví odpočinkem a potřebuje tedy dostatek vhodných úkrytů. Limitujícím faktorem je pro ni výška a délka sněhové pokrývky, proto v zimě často sestupuje do nižších poloh pod trvalý výskyt sněhu. Ohrožují ji střety s auty a křížení s kočkou domácí, protože mnohdy nenajde vhodný protějšek vlastního druhu. Oproti podobně zbarveným domácím mazlíčkům je však větší a především podstatně zavalitější. Váží až osm kilogramů, délka těla i s ocasem může přesahovat u dospělých jedinců jeden metr, výška v kohoutku činí 30-40 cm.

Z české přírody vymizela kočka divoká někdy v průběhu 19. století. Jedním z důvodů je zřejmě přeměna lesů na smrkové monokultury, intenzivní lesnické hospodaření a lov. První novodobý doklad o jejím výskytu je z Krušných hor, kde byla ulovena v roce 1952, další konkrétní pozorování ale chyběla. Teprve počátkem nového tisíciletí se především v souvislosti s používáním moderní metody mapování, tzv. fotopastí, podařilo opětovný výskyt potvrdit na Šumavě, v Českém lese, Slavkovském lese a jiných lokalitách.

Na Moravě se kočka divoká pravděpodobně trvale vzácně vyskytovala na česko-slovenském pomezí, počet pozorování však po roce 2000 stoupá i zde. K jednotlivým případům pozorování je však potřeba přistupovat obezřetně, zejména proto, že se může křížit s kočkou domácí. Pro definitivní potvrzení výskytu se proto dnes používají genetické rozbory trusu a srsti. I podle nich se zdá, že počty těchto tajemných lesních tvorů skutečně rostou.

Zdroj: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR

Mohlo by vás zajímat: Maturitní ples třídy 4. L Masarykovy obchodní akademie se nesl v duchu Brazílie

Zdroj: Deník/Josef Rod