KOMENTÁŘ: Návrat do školek by měl být pro děti radostí, ne utrpením
Vypadá to, jako by mnohá opatření v době pandemie vymýšlel někdo, kdo je mimo realitu všedního života. Chápu, že návrat dětí do škol a školek je napříč politickými spektry jedním ze zásadních témat. Přejí si ho asi všichni. Až na ty podmínky, které přišly v podobě manuálu do datových schránek mateřských škol. Mnohé ředitelky se nestačily divit.
Někteří epidemiologové či úředníci si očividně neuvědomili, jaká je běžná praxe v mateřinkách. Buď nemají děti, nebo jim chybí kousek empatie.
Jen bláhově se mohli domnívat, že tak malé děti vydrží celý den v rouškách. Nevydrží. Ve školce se totiž stále pohybují, cvičí, zpívají, obědvají mnohdy ve stísněných prostorách a také po jídle spí. Některé jsou tam i deset hodin denně, na což politici tak trochu zapomněli. Stejně jako na to, že by uhlídání tohoto opatření bylo pro učitelky nadlidským výkonem. A tak vláda nakonec v tomto směru dospěla k jistému kompromisu.
Ještě ovšem zůstává pravidelné testování. A to se stejně jako roušky spoustě rodičů nelíbí. „Nechci, aby moje děti někdo testoval a nutil je nosit roušku,“ napsala na facebooku ve skupině Rakovnicko Martina Filipová. A přidávali se další. Nepochybně se najde spousta rodičů, kteří mají na výběr a nechají své potomky kvůli testování doma.
Někteří odborníci si příliš neuvědomují, že návrat do školek i škol by měl být pro děti radostí, ne utrpením. Ať se raději vrátí o nějaký ten týden později, ale nečeká je tam trauma.