Zákon o střetu zájmů platí v České republice od roku 2006. Jeho novela, kterou už schválil parlament, by měla začít platit od 1. ledna příštího roku. Už jen do konce listopadu však mají zastupitelé obcí čas elektronicky podat daňová přiznání na takzvaný Centrální registr oznámení, který spravuje Ministerstvo spravedlnosti. Registr, kde budou informace o majetku zastupitelů shromažďovány, bude veřejný. Tedy každý si bude moci například starostu své obce vyhledat, a tím si také zobrazit přehled jeho majetku.

Kontroverznost této novely pak spočívá především v tom, že zastupitelé musí nejen uvádět svůj majetek i způsob, jakým k němu přišli, ale nová povinnost se vztahuje také na spoluvlastníky. Tedy často rodinné příslušníky. „Podle mě samozřejmě není v pořádku uvádět data jiných osob,“ vyjádřil se k problematičnosti zákona rakovnický starosta Pavel Jenšovský a pokračoval: „Zákon je na jedné straně hloupý, na straně druhé potom svým způsobem diskriminační. Hloupý je v tom, že bude-li ho někdo chtít obejít, má řadu možností, jak to udělat. Diskriminační mi připadá proto, že v určité kategorii veřejných činitelů je přístup do databáze volný, u ostatních ale „na žádost“. Osobně nemám problém s majetkovým přiznáním, ale jsem přesvědčený, že přístup do databáze by měl být ve všech případech pouze na základě žádosti a s uvedením důvodu, proč do něj konkrétní žadatel nahlíží.“

Rakovnický starosta narážel na fakt, že novela přichází s „dvojím metrem“. Zatímco na majetek takzvaně neuvolněných zastupitelů, kam patří starosta, místostarosta a členové rady obce, budou moci lidé nahlédnout zcela bez omezení, na zobrazení majetku uvolněných zastupitelů, například úředníků obecních úřadů, ale také soudců, bude třeba zvláštní žádosti. A to se nelíbí. „Snad by ještě bylo únosné, kdyby všechna ta přiznání byla ve stejném režimu, jaký platí pro neveřejné funkcionáře. Ale ne, že pro někoho bude vyvěšená a volně přístupná na internetu. V tom je dle mého názoru ten největší problém,“ myslí si starosta obce Senomaty Tomáš Valer. Podle něj je novela zákona velká nepříjemnost na hraně ústavnosti. „Navíc je trošku nelogické, že v situaci, kdy má příští rok v květnu vstoupit v platnost slavný zákon o ochraně osobních údajů, jde tento zákon v podstatě úplně opačným směrem,“ dodal.

Oba starostové shodně mluví nejen o kolizi mezi zmiňovanými dvěma zákony, ale také o šikaně či dokonce vydírání. „Já za sebe nemám problém požadované údaje vyplnit, ale věřím tomu, že třeba pro mé kolegy, kteří podnikají, nebo podnikají jejich manželky, to může být velice nepříjemné. Kromě toho, když si někdo zjistí, že se jedná o poměrně movitého občana, ho může vydírat nebo hrozit únosem a podobně. Stejně tak si umím představit, že bude docházet i k prosté lidské závisti,“ obává se senomatský starosta Tomáš Valer, který funkci vykonává páté volební období v řadě.

Rozčarování ohledně návrhu zákona přichází právě také v souvislosti s komunálními volbami, které se budou konat příští rok. Mnoho starostů kraje už nyní avizuje, že kvůli novele kandidovat odmítají. Může se tak stát, že zvláště malé obce přijdou o starostu a nové kandidáty to od vstupu do politiky odradí. „Ano, v řadě malých obcí může skutečně nastat problém. I v těch větších pak někteří kandidáti určitě zváží, zda do voleb jít. Moje rozhodnutí ale tato úvaha neovlivňuje,“ předeslal starosta města Rakovník Pavel Jenšovský.

A nezávisle na návrhu zákona se prý bude rozhodovat i Tomáš Valer. „Za sebe mohu říct, že rozhodujícím momentem to pro mě nebude. I když přiznávám, že tím nejsem nadšen, tak budu dbalý zákona a prostě to vyplním. A to už letos, takže mé údaje lidé budou mít,“ řekl starosta Senomat, který dodal: „Zákon je jen další kamínek do mozaiky povolání starosty, které se stává stále obtížnější, co se týká nároků i rizik s ním spojených. A může se tedy stát, že pokud by zákon zůstal v platnosti, přijde samospráva o spoustu kvalitních lidí, kteří tohle nebudou chtít podstupovat. Domnívám se ale, že za rok už nejspíš platit ani nebude. Možná ho nakonec zruší ústavní soud.“