Nedožité 140. narozeniny krále pěvců Karla Buriana byly naprosto stylově připomenuty v jeho rodné obci Rousínov na Rakovnicku malou vesnickou slavností.
U jeho rodného domku se v deštivém a nevlídném odpoledni sešli místní patrioti i přespolní hosté, aby zde položením věnce k pamětní desce uctili památku slavného rodáka.
Za iniciátory akce Občanské sdružení Rousínov a Vlastivědný sbor Rakovnicka s okolím konstatovala Ludmila Faflíková: „Na oslavy jsem dostali grant prostřednictvím nadace Via. Myslím, že slavný operní pěvec Karel Burian je v Čechách dosti opomíjen, přestože byl světoznámou hvězdou.“
Před vzorně udržovanou chaloupkou promluvil za vlastivědný sbor Roman Hartl a pozval přítomné do školy na komentovanou výstavu Karel Burian - král pěvců.
„Měl zde zazpívat sólista opery Národního divadla v Praze Luděk Vele, bohužel nedorazil kvůli záplavám v severních Čechách, odkud pochází. Tak jsme alespoň pustili originál nahrávku zpěvu Karla Buriana. Dle mého názoru byla náhrada plnohodnotná, ale mnoho návštěvníků si přišlo poslechnout pana Veleho a tak byli zklamáni, ale i tak to bylo moc hezké,“ vysvětlila L. Faflíková.
Zázrak
U domku Karla Buriana se stal také malý zázrak: Na půl hodiny během ceremoniálu přestalo pršet!
„Byl to doslova zázrak. Pár z nás šlo v dobových kostýmech z počátku století, abychom navodili tu správnou atmosféru, a tak by byl déšť pro nás moc nepříjemný. Ale přestalo pršet a to bylo fajn,“ smála se Ludmila Faflíková.
Poté se všichni přesunuli do školy, kde promluvil mistr slova Roman Hartl.
Hlavní část slavnosti se konala za prudkého deště ve Stodole u Faflíků, kde Burianovu hudební i literární tvorbu představili v pořadu nazvaném Posezení s Karlem Burianem (parafráze pořadu jeho prasynovce Jana Buriana) jeho nadšení obdivovatelé: opět Roman Hartl, Jan Burian a Boris Klepal (brněnský muzikolog, ohromný fanda Karla Buriana).
Co se říká
„Dozvěděli jsme se například, že Karel Burian vedl docela bujarý život, že nebyl žádným svatouškem. Pouštěly se jak ukázky písní Karla Buriana, tak i třeba dalšího světoznámého pěvce Enrica Carusa. Byli současníci a navzájem se velice ctili. S legendární pěvkyní Emou Destinovou se prý ale Burian moc rád neměl,“ odlehčila dále Ludmila Faflíková.
K příjemné atmosféře přispěly i spousty dobrot z rousínovských kuchyní.
„Karel Burian rád jedl a pil, a tak jsme vyzvali místní hospodyňky, aby napekly, navařily a nasmažily. Byl to bohatý rousínovský raut, při kterém se stoly doslova prohýbaly,“ pochválila v závěru Ludmila Faflíková.
Historka ze školy
Na Karla Buriana volali ve škole krátce: Bury, což vzniklo tak, že nový učitel, který žáky ještě neznal, vyvolal Karlíka: Hej, ty kudrnatý, jakpak se jmenuješ? Karlík odpoví: Burian. Učitel: Dobře. Tak si sedni Bury Jene! A to mu už zůstalo…