„O vyhlášení Národního parku Křivoklátsko se začalo uvažovat již v roce 1998 – a od té doby probíhaly přípravy s různou intenzitou,“ poznamenal. S tím, že aktuálně by se zmiňovaná intenzita měla posunout: „Nyní chceme tento plán dotáhnout do úspěšného konce.“

Má přitom na mysli konkrétní kroky. Výbor, v jehož čele Bendl stojí, vyslovil jednomyslný souhlas s pokračováním příprav, a to včetně doporučení zastupitelům, aby záměr podpořili. Jednohlasně svou podporu vyslovili i krajští radní.

Z archeologického průzkumu na staveništi budoucí dálnice D6 u Nesuchyně.
Na staveništi budoucí dálnice u Nesuchyně objevili zaniklou středověkou vesnici

Na nejbližším jednání středočeských zastupitelů, které se chystá na pondělí 28. června, by o podpoře záměru mělo jednat i celé zastupitelstvo. A postoje nemusí být úplně jednoznačné. V minulosti totiž z Křivoklátska zaznívalo jak volání po národním parku, tak i hlasy nesouhlasné; vedené obavami, že by mohla hrozit omezení, která by v této atraktivní oblasti znesnadňovala turistické využívání krajiny a komplikovala by i život místním.

Červnové jednání

„Pokud to zastupitelstvo na červnovém jednání odsouhlasí, vidím jako reálný termín vyhlášení rok 2023,“ uvedl ve čtvrtek místopředseda výboru pro životní prostředí a zemědělství Dan Jiránek (ODS), který je i jedním ze zastupitelů. Podporu vyjadřují i další, třeba stranický kolega a statutární náměstek hejtmanky Martin Kupka.

„Ochrana životního prostředí je konzervativní hodnota a záleží nám na tom, abychom jedno z nejkrásnějších míst Středočeského kraje předali následujícím generacím v co nejlepším stavu,“ zdůraznil. Přičemž připouští, že je potřebné skloubit ochranu životního prostředí s běžným životem a rozvojem cestovního ruchu.

Chátrající špýchar v Krušovicích. Jeho stav je rok od roku horší.
Kdysi pýcha Krušovic začíná obec spíše hyzdit. Podaří se špýchar zachránit?

Také Karel Bendl vidí nejen lepší možnosti zajišťovat ochranu přírody, ale i potřebu vytvořit podmínky pro udržitelný rozvoj cestovního ruchu v okolních obcích. Rovněž k tomu by podle něj národní park přispěl; stejně jako k lepší propagaci přírodního dědictví.

Rozvoj regionu?

Postoje se mění, naznačil lesník, myslivec a ochranář Lukáš Vápeník, který žije přímo na Křivoklátsku. „Odborně je toto téma již dávno vydiskutované – a v poslední době zaznamenávám dotazy na toto téma i od lidí, kteří měli před deseti lety odlišný názor,“ připomněl. Ozývají se prý ti, kteří měli dosud informace od odpůrců záměru (či přinejmenším jeho „nepodporovatelů“) – a ptají se na podmínky s tím, že by rádi slyšeli i jiné argumenty s objektivním vysvětlením, co všechno by se změnilo oproti nynějšímu režimu chránění krajinné oblasti. On sám má jasno.

„Vyhlášení národního parku vnímám jako příležitost pro rozvoj zdejšího regionu. Jsem si jist, že centrální část Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko si zaslouží být povýšena do kategorie národního parku – a být tak klenotem ve výstavní skříni přírodních hodnot nejen Středočeského kraje, ale také České republiky i celé Evropy,“ míní Vápeník.

Stavba nových domů v Rakovníku na Šamotce.
Zeleň na Šamotce zůstane zachována, ujistilo vedení Rakovníka

Uvažovaný národní park o předpokládané rozloze 10 193 ha by měl zaujímat 16 procent území dnešní CHKO Křivoklátsko. Nebyl by jen středočeskou záležitostí; částečně by zasahoval i do Plzeňského kraje. O jeho vzniku by však kraje nerozhodovaly. Národní parky se vyhlašují zákonem.