„Jedná se o stovky kubíků kůrovcového dřeva za jednotlivé měsíce. Z nahodilé tržby máme 1500 až 1800 kubíků, z nichž dvě třetiny představuje kůrovec a do konce roku jich takových tisíc kubíků ještě přibude, což na tak velký les není vůbec málo,“ zdůrazňuje Lengyel.

Lesní majetek města Rakovník činí 1156 hektarů, přičemž se jedná především o borovo-dubové hospodářství. „Přesto tu určitý podíl smrků je, zejména osmdesátiletých či stoletých, které dozrály k invidnímu věku zrovna v době, kdy vloni i předloni škodil lýkožrout smrkový a letos škodí i kůrovec lesklý, který ničí i mladší lesní porosty. Musím říci, že se jedná o největší krizi českých lesů za sto let,“ uvědomuje si Lengyel.

Kůrovec se na Rakovnicku dostává z několika směrů, a to z Litoměřicka přes Žatec a Louny ze severu a dále z Plzeňska a Berounska od jihu. Velmi zasaženy už jsou i Křivoklátské lesy. „Bohužel dlouhotrvající sucho a vysoké teploty kůrovci nahrávají, neboť stromy nejsou tak odolné. Když je třeba strom poškozený, ale má dostatek vláhy, produkuje velké množství pryskyřice, která kůrovce udusí. Nyní ale stromy tak silné nejsou a neustojí to,“ vysvětluje jednatel Městských lesů Rakovník.

Lesní hospodáři proto vyvíjí velké úsilí k tomu, aby procházeli lesní porost v blízkosti popadané kůry a předcházeli dalšímu šíření. Kůrovcové dřevo musí vytěžit a vyvézt. Dřevo je navíc prakticky neprodejné. „Je to ekonomicky velmi náročné období. Dřeva je na trhu tolik, že se na pily, kterých je v okolí stále méně, takové množství nedá dát, hlavně i kulatina stojí jako palivo. Některé sortimenty se vyrábějí již s tím vědomím, že více stojí výroba, než zpeněžení při následném prodeji. Pořád je to ale ještě lepší, než kdyby leželo na skládce, soustředil by se v něm kůrovec a muselo by se dřevo dále ošetřovat,“ říká Lengyel.

Prodejní cena kubíku kulatiny se v současné pohybuje kolem sedmi set až osmi set korun za kubický metr oproti běžným 2500 korunám. „Prodejní cena dřeva se snížila, ale museli jsme zvýšit cenu dřevorubcům, jinak by to vůbec nedělali. Dřevorubci zkrátka dnes nejsou,“ posteskl si Lengyel. „Devadesát procent veškeré tržby je používáno na režii a pěstební činnost společnosti, tržby klesají a nejsou schopny uhradit náklady a soběstační jsme vůči městu jen díky dotačním titulům ministerstev zemědělství a financí,“ uvědomuje si.

Podle Lengyela je velmi důležitá činnost Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR. „Tato organizace konečně tlačí ministerstva k určitým krokům a po dlouhých letech přijde něco do lesních porostů bez rozdílu lesníka. Nyní jsme odvislí na rozhodování ministerstva, kolik je ještě schopné v rámci boje s kůrovcem věnovat do lesa finančních prostředků,“ dodává.