Piloti své vozy pro bláto ani nepoznávají a to jim značně ztěžuje řízení. Ano, svá vozidla musí bezpečně poznat. Nesedí totiž uvnitř, ale stojí na věži a auta řídí rádiem. Nespustí oči ze svého vozu a rukama po paměti pohybují ovládacími prvky na rádiu. To klade velké nároky zvláště na orientaci. Musí okamžitě zareagovat, když auto jede proti nim a ovládá se vlastně obráceně. Na luženské trati se jede Český pohár automobilových modelů se spalovacím motorem Large Scale v měřítku 1:5.

První rozjížďka končí. Piloti odnášejí své stroje obalené bahnem. „To je tak na dva dny pečlivého čištění," povzdechne jeden ze závodníků. Tereza Inemanová se pustila do čištění vozu svého přítele:
„Rozjížďka byla strašná, nevím, jestli se svou Bájou vůbec pojedu." Seškrábala stěrkami bláto na povrchu, co to šlo. „Pak se auto musí rozdeklovat, to znamená sundat kryty, vyndat bláto a nechat auto trochu oschnout. Potom snad zjistíme, kde je závada. Tady to vypadá na spojku," hádala Tereza. Nakonec svoji zcela čistou a nablýskanou Baju na start postavila. Z dvaadvaceti závodníků dojela patnáctá.

Po nočním dešti ráno pořadatelé z trati vymetali vodu. „Když je sucho, zase to práší. Ale tolik vody je zase moc. Auta jsou pak „tunová". A to čištění! Lepší je, když je to něco mezi," zhodnotil trať Milan Let z pořádajícího klubu RCA Rakovník. Sám raději jezdí v suchu, protože prach se jen vyfouká. Na úplně suché trati auta zase hodně kloužou, protože se do trati nezapíchnou a hodně ustřelují.

Po jízdě závodníci odstraňují různé závady. Jsou to olámaná ramena, poloosy, uklepané kabely. Stane se i, že po rozjížďce auto nemůže pokračovat dál, třeba že odejde motor.

Milan Let jezdí s RCA modely jako hobby. To, jak sám říká, není žádné velké šílení. Český pohár jel s Bajou 5SC. Jeho taktika byla hlavně dojet bez závad.

Pravidla poháru

- závodníci se rozdělí na skupiny podle počtu účastníků
- každá skupina jede tři rozjížďky
- tři nejlepší z rozjížděk rovnou postupují do semifinále, čtvrtfinále až finále
- finále se jezdí vždy v deseti
- v rozjížďce jede auto deset minut a počítá se, kolik za tu dobu ujelo kol
- ve finále jsou auta na trati třicet minut
- po trati jsou rozmístěni takzvaní nahazovači, to jsou ti, kteří právě nezávodí. Vždy, když se auto převrátí na střechu, obrátí ho zpět na kola, aby mohlo pokračovat v jízdě.