Tam, kde zatím češou slabší chmelnice, vychází těsně pod jednu tunu na hektar. Rekordní loňský průměrný výnos 1,6 tuny z hektaru se určitě nezopakuje. Chmel je letos hodně nevyrovnaný, nedozrával postupně podle doby řezu, ale náhodně podle místních klimatických podmínek.

Například v Zem-Investu Mutějovice každý rok začínají česat od nejstarších chmelnic. Letos to bylo trochu jiné. Protože bylo chladno, sklizeň začala později. „Starší chmelnice od jara narostly, ale jakmile udeřila vedra, růst se zarazil a rostliny začaly kvést. Jakmile kvetou, přestávají růst. Nyní jsou špičaté. Je na nich relativně hodně chmele, ale až na strop konstrukce nedorostly. Naopak mladé chmelnice vedro zvládly a rostliny rostly dál,“ zhodnotil situaci Zdeněk Rosa ze Zem-Investu Mutějovice.

Po velmi studeném jaru s četnými mrazíky chmelaři čekali na vodu, začátkem června však nastoupila vedra. Chmelu pak hodně pomohly srážky až na konci června a začátku července. Právě mladší porosty proto mají hodně nasazeno už odspodu, krátké větve s hustými hlávkami a málo listí.

Téměř stejné je to s obsahem alfa hořkých kyselin. Je většinou průměrný, to je 3,5 až 4 procenta, někde nadprůměrný, ale v některých oblastech ho lze označit za špatný.

Podobná situace je v Zemědělské společnosti Chrášťany, ale kvalita je tu výrazně lepší. Výnos vychází průměrný, těsně nad jednu tunu. O něm často rozhodly místní srážky.

„Kvalita je dobrá. Obsah alfa hořkých kyselin je nadprůměrný, což bývá při nižším výnosu pravidlem. Vysokého obsahu alfy dosahujeme pravidelně, což je výsledkem výživářských opatření. Dobré výsledky mají mladší porosty. Předsklizňové rozbory ukázaly 4,6 i 5,8 a více procent,“ informoval za společnost Miloslav Klas.

Česat tady začali před týdnem. Ke sklizni mají třiatřicet hektarů. Zvládá je jedna česačka se dvěma česacími stroji a jedna komorová sušárna. Na česačce pracuje stabilní parta Slováků. Stálé osazenstvo je i na sušárně. Jsou tu i bývalí studenti rakovnického gymnázia nyní z vysokých škol.

V LUPOFYTU Chrášťany musí sklidit 80 hektarů chmelnic. „Čekali jsme horší výsledek po studeném jaru a vedrech v červnu. Ale voda v létě a ochlazení úrodu zachránilo. Výnos očekáváme něco přes tunu. Máme ale problém s alfa hořkými látkami, jsou pod třemi procenta. První výsledky byly nízké. Nyní se postupně zvyšují,“ sdělil chmelař Milan Procházka.

Průměrný až lehce podprůměrný výnos očekávají v Probiosu Kounov. U starších chmelnic osm a více let se růst zastavil už ve druhé polovině června. Štoky zůstaly špičaté.

„Hlávky jsou většinou hodně drobné, porosty nevyrovnané, někde schází až metr do výšky. Jen mladé porosty stres zvládly. Růst u nich pokračoval až do 20. července, takže štoky dorostly až nahoru a ještě se rozvětvily. Ale průměrný výnos odhaduji kolem tuny z hektaru,“ konstatoval Pavel Řepík.

Sklizeň byla je za svou polovinou. Dosud česali žatecký poloranný červeňák. Teď chmelaři vjedou do vysokoobsažných chmelů, ale že by výrazně zlepšily průměrný výnos, se zatím říci nedá. K očesání tu mají 105 hektarů, denně jich zvládají čtyři až pět, takže sklizeň potrvá asi dvacet dní.

Zdravotní stav chmele je dobrý. Na jaře byl nízký tlak perenospory. Po deštích se objevila více, ale chmelaři zvládli chmel včas ošetřit. Se sviluškou a mšicí nebyl problém.