Od příštího roku by mohli majitelé vytápěcích kotlů na uhlí platit až o tisíce korun více než doposud.


Vytápění uhlím je pro většinu domácností s vlastním zdrojem tepla to nejpřijatelnější. Kvůli plánované ekologické dani a zvýšení ceny uhlí by se jim topná sezona mohla prodražit až v řádu tisíců. Při nynější spotřebě padesáti metráků černého uhlí v klasickém kotli s průměrnou účinností 55% se cena vyšplhá na bezmála dvacet tisíc korun. Podle Martina Bursíka by se mohlo začít topit palivovým uhlím, které je z hlediska ekologického i finančního nejpřijatelnější.
„V minulých letech jsme topili elektrickým podlahovým topením, ale od tohoto způsobu jsme upustili, platili jsme zhruba okolo dvaceti tisíc za zimu a bylo to pro nás docela zatěžující,“ svěřil se Daniel Suchý.

„Teď topíme v kotli dřevem, a to je o poznání levnější a snad i ekologičtější,“ dodává. Stát nyní přispívá na změnu ekologičtějšího způsobu vytápění, a to částkou do dvou set tisíc korun. Tuto částku však dostanou pouze ti, kteří se rozhodnou přeměnit svůj stávající zdroj tepla na systém solárních panelů na výrobu elektřiny pro vlastní potřebu. Evropská Unie by však na zdravé vytápění měla přispět České republice okolo 18 miliard korun. „Topíme plynem, protože to bylo dřív levné,“ uvádí obyvatel rodinného domku Ondřej Čížek. „Teď plyn ale zdražili a nám nezbývá nic jiného, než topit plynem dál,“ pokračuje. „Platíme asi 30 tisíc za zimu a to mi přijde od plynárenských společností jako opravdová tyranie prostého člověka,“ říká závěrem.

Srovnáme-li dnešní ceny topiva, zjistíme, že nejdražší a zároveň nejekologičtější variantou je topení propanem, nezmiňujeme-li systém solárních panelů.
Veřejnosti jsou méně známy další alternativní způsoby vytápění, například rostlinné pelety, obilí, či tepelné čerpadlo. Bohužel ale náklady na pořízení takových zařízení umožňujících takto vytápět jsou pro běžného uživatele prakticky cenově nedostupné.