Aplaus ve stoje si mohl vychutnat po koncertě v kostele ve Skryjích kytarový virtuos Pavel Steidl.
„Bylo to naprosto úžasné. Nádherný hlas sopranistky Ivany Broukové se překrásně snoubil s kytarou Pavla Steidla,“ řekl například jeden z návštěvníků Josef Dubský.
Jaké jsou vaše vazby na Skryje?
Už zde čtyři roky žiji a žije se zde skvěle. Tento kraj znám velice dobře neboť jsem ještě jako malý chlapec jezdíval za tetou a strýcem do Týřovic.
Jaký dojem si odvážíte ze zatím vašeho posledního koncertu ve Skryjích?
Mimořádný. Hrálo se mi tu báječně. Původně měl se mnou vystupovat básník Jan Borna.
Bohužel mu to nedovolil jeho zdravotní stav, a tak jsem oslovil kolegyni sopranistku Ivanu Broukovou (je absolventkou Pražské konzervatoře a Hochschule der Künste v Berlíně v oboru písně. Koncertuje doma i v zahraničí),
se kterou právě připravujeme společné vystoupení.
Ve Skryjích jsme tedy myslím měli docela úspěšnou premiéru. Znělo to moc dobře až jsem byl sám příjemně překvapen. Já osobně jsem ve Skryjích hrál vlastně už potřetí. Poprvé to bylo v roce 1981.
Uvažujete i o dalších podobných projektech v této obci?
Určitě. Mám mnoho přátel, kteří tenhle kout Křivoklátska milují. Patří k nim například můj italský přítel Carlo Domeniconi. Kromě toho, že je mezinárodně uznávaným skladatelem a kytaristou je také rybářem. Častokrát bych řekl, že je na prvním místě rybářem a až pak skladatelem a kytaristou. Navíc miluje Berounku a složil dokonce skladbu o čtyřech větách, která nese název naší prastaré řeky.
Kde jste se seznámili?
Na jednom z mezinárodních festivalů. Když jsem zjistil, že miluje rybaření pozval jsem ho na návštěvu a on přijel. Právě s ním bych rád uspořádal ve Skryjích koncert. Také třeba s houslistkou Gabrielou Demeterovou (za jeden z největších úspěchů své kariéry považuje Gabriela absolutní vítězství v mezinárodní houslové soutěži Yehudiho Menuhina v Anglii. Dnes patří mezi nejlepší české interprety vážné hudby).
Uvažuji dokonce o jakém si mini letním festiválku ve Skryjích. Rád bych navázal na dávnou tradici koncertů, která zde kdysi byla díky panu Dubskému. V této souvislosti musím připomenout, že v kostele ve Skryjích mají výborné varhany. Osobně jsem byl třeba na koncertě Pavla Černého. Byl to také nádherný zážitek.
Také je tu třeba už po léta nevyužívané a uzavřené letní kino. Je to moc hezký prostor, se který by se také dalo lecos podnikat. Mám třeba kamarádku, který hraje v Holandsku jako zastara k němým filmům. I to by nebylo marné. Hrát v letním kině ve Skryjích klasické filmy třeba od Chaplina a k tomu je doprovázet hrou na klavír. Nějaké nápady mám a teď jde jen o to uvést je nějakým způsobem v život. Snad se to časem všechno zadaří.