Lidé, kteří mají rádi přírodu, mají často velmi hluboký vztah k lesu, kam jako malí chodili třeba s tátou na houby. Lidem tato místa přirůstají k srdci. Ovšem pak přijde kácení lesa a člověk má pocit, že mu odchází kus života.
V novinách či v televizi často slýcháváme, že lidé mají výhrady k tomu, jak se lesníci starají o lesy. Největší výhrady se týkají toho, že lesníci kácejí stromy. Své o tom ví i externí pracovník lesní správy Křivoklát Miroslav Pech.
„Být lesníkem je stejné jako zemědělcem. Zemědělec zasází nebo zaseje a od jara do podzimu mu roste úroda. Pak přijede s kombajnem a musí to obilí sklidit, i když je pole krásné. To samé je s lesem. Ovšem tady se stromy sklízí až za sto let, protože les v této době dozrává. Pak se zasazuje les nový. Stručně řečeno, starý les musí ustoupit tomu mladému.“
A jak začíná taková výsadba lesa? „Nejtěžší a nejnebezpečnější práce začíná v lese. Lesník musí vylézt do koruny stromu a natrhat šišky. Šišky se následně dávají do semenářského závodu, kde se moderně semínka uloží,“ uvedl Pech.
Poté se semínka zasejí v takzvaných školkách, které jsou zařízené na to, aby se zasela semínka a vypěstovaly sazenici. Sazenice vyroste asi za dva roky. Dále je nutné vytvořit pro sazenice místo, kam je zasadíme. Pro lesníky však práce nekončí, musejí totiž stromy ochraňovat proti různým vlivům. Externista Miroslav Pech také popsal, jak musejí lesníci stromy chránit.
„Stromky může nejvíce ohrozit lesní zvěř, a tak musíme místo oplotit, což je nejlepší ochrana. Dále se používá takzvaný repelent, který zvěř odpuzuje. Srom chráníme také proti trávě, která se musí nejdéle v létě vysekat, jinak by strom zahynul,“ dodal Miroslav Pech.
