„Našli jsme houby. Lépe řečeno já jsem našel houby a žena úplné houby,“ shrnul stav v luženských lesích Zdeněk Radvan, kterého doplnila jeho manželka: „Byli jsme sice jen dvakrát, minulý a předminulý týden, ale i tak jsme toho našli opravdu málo. Třeba malé hříbečky a nějaké klouzky. Bylo toho akorát na kulajdu, kterou jsme z nich nakonec uvařili.“
Větší úlovky náruživí houbaři nacházejí třeba kolem místa, kde se říká Tři stoly nebo na Špičáku. Tam se dají najít hřiby. Na Přílepsku se zase objevují klouzci, lišky a ještě před týdnem tam lidé nacházeli i křemenáče osikové. Ale například v olešenských lesích je to s houbami velmi vrtkavé. Zatímco minulý týden tu houbaři našli slušný úlovek i za půl hodiny, teď by si tu houbařské žně příliš neužili.
Potvrdil to i Michal Polata z Kněževsi, který se houbařením zabývá. Sám na houby chodí na Křivoklátsko, přesné místo ale jako správný houbař prozradit nechce „Sice jsem nebyl už asi tři dny v lese, ale předtím už houby pěkně vyrazily. Na Křivoklátsku rostou hřiby smrkové, křemenáče i klouzci. Našel jsem také košík muchomůrek růžovek ve vysokém lese.“
Vášnivý houbař Polata má také jednu netypickou povinnost. Na starosti má totiž opatrovnictví hřibů na kněževeském Václavském náměstí. Tam se letos první hřiby objevily kolem 10. července. V tropických teplotách pak měly přestávku, ale po prudkých deštích před dvěma týdny tu ze dne na den vyrazilo třicet až čtyřicet hřibů. S dalším přívalem vysokých teplot růst přestaly, ale nyní začíná jejich třetí vlna. „Hřiby rostou už asi čtyři dny. Musím je označit cedulemi,“ doplnil Michal Polata.
Místní jsou zvyklí vídat tu hřib kavkazský i koloděje. Při ideálních podmínkách se tu ukazují rovněž holubinky, penízovky a masáky. A přesně před rokem na kněževeském náměstí vyrazilo naráz více než dvě stě hřibů.
