„Tehdy to vypadalo, že výnos chmele by mohl být nadprůměrný, čemuž odpovídal habitus rostlin, ale bohužel v srpnu se zarazil růst hlávek, ty byly nasazené jen v horní části révy a chmelaři najednou zjistili, že výnosy nejsou a řekl bych, že jsou dost zklamaní,“ shrnul Jaroslav Mikoláš, majitel chrášťanského Lupofytu, který letos pěstuje chmel na 87 hektarech.

Mikoláš odhaduje, že výnosy budou slabší o 10 až 20 procent pod dlouhodobým průměrem. Výnos tuny na hektar z žateckého poloraného červeňáku se tedy zdá být měřítkem úspěšného pěstitele. „Pokud ho bude někdo mít, tak na tom bude ještě dobře, protože vím o mnoha podnicích, které tuny nedosahují. Dokonce i chmelnice, které byly zavlažované, očekávaný výnos nedaly a jsou v podobném propadu, jako ty ostatní,“ povšiml si Mikoláš.

Podprůměrný výnos mají i v podniku Rakochmel, kde disponují 140 hektary chmelnic. „Hlávky byly drobné. Chmel zkrátka trpí dlouhodobým nedostatkem spodní vody, se kterým se Rakovnicko i Žatecko dlouhodobě potýká. Výnosy mají podstatně nižší nejen ti, kteří nezavlažovali, ale i ostatní. Jsou horší i než v loňském roce, kdy bylo ještě méně srážek,“ sdělil majitel kolešovického podniku Miloslav Mánek, podle něhož je také důležité, v jakém období srážky spadnou.

„U nás prakticky zapršelo akorát v červnu, červenec byl letos chladný, v srpnu byla sucha a vysoké teploty. Bouřky se nám prakticky vyhnuly. Chmelu navíc neprospěly ani květnové mrazíky,“ upozorňuje Mánek.

Vyšší výnosy očekávali také v podniku Agrochmel Kněževes, kde ale ještě nemají všechen chmel slisován. „Asi se na výnosech projevilo sucho, které bylo. Vypadá to na takový horší průměr. Naopak kvalita si myslím, že bude dobrá,“ předpokládá Radek Gregor, majitel kněževeského podniku.

Také v Kolešovicích je podle prvních rozborů na tom chmel, co se týče obsahu pivovarsky cenných látek, dobře a dobrou alfu hořkých látek si pochvaluje i Jaroslav Mikoláš. V tomto parametru je kvalita dobrá. Jsou ale problémy u posledních partií s otluky. Ty se projevují na barvě chmele, někde jsou rezavé hlávky. Když byla vichřice, tak došlo k jejich poškození,“ povšiml si Mikoláš.

Co se týče ceny suchého chmele, ta by se měla pohybovat zhruba mezi 200 – 280 tisíci Kč z jedné tuny. Záleží ovšem také na tom, jaké mají podniky smlouvy mezi odběrateli.

Chmel na našem území pěstuje 124 pěstitelů ve třech chmelařských oblastech – Žatecko, Úštěcko a Tršicko.
Největší plochu již tradičně zaujímá Žatecká chmelařská oblast, kam se počítá i Rakovnicko, a v té se chmel pěstuje na 3836,6 ha, což představuje 77,25 % výměry chmelnic v České republice.