Lexova vila byla postavena v letech 1908 a 1909 známým architektem Otakarem Novotným pro profesora rakovnické reálky Františka Lexu. Novotný, který byl tehdy mladý začínající architekt, využil při stavbě vily své dojmy a zkušenosti z cesty po Beneluxu, kde se seznámil především s režnou neomítanou architekturou, typickou právě pro Lexovnu.

„Traduje se, že Novotný studoval na Umělecko-průmyslové škole v Praze ve stejné době jako Lexa a už v té době mezi nimi byl kamarádský vztah. Ale ve skutečnosti to zřejmě bylo tak, že tím, kdo Lexovi Novotného dohodil, byl jeho spolužák Rudolf Pucholt, který byl profesorem kreslení na rakovnické reálce ve stejné době jako Lexa. Byl jen o něco málo mladší a pravděpodobně tam Novotného přivedl on,“ říká rakovnický vlastivědný publicista Roman Hartl.

Vila byla pro konzervativní Rakovník velmi překvapující, až šokující. Hovořilo se o ní dokonce jako o vile Nesmysl, protože něco podobného do té doby ve městě nestálo.

close Příběhy opuštěných budov. info Zdroj: Deník zoom_in „Na přelomu století tu vznikaly stavby ve stylu secese a stavěly se hodně i historizující stavby. Rakovník nemá moc příznivé stanovisko pro novoty, nemá je moc rád, často se obrací do minulosti. Příkladem je třeba budova dnešní pošty, dříve spořitelny, která vznikla o více než deset let dříve. Byla na ni vypsána architektonická soutěž, kterou vyhrál architekt Vejrych, jenž si potrpěl na ozdobné fasády a různé kudrlinky. Měla vypadat až jako pohádkový hrad, ale vedení spořitelny se zaleklo. Spořitelnu nakonec postavil Donda, a vznikla tak umírněnější historizující verze,“ vysvětluje Hartl.

Například vila na rohu Kokrdovské a Havlíčkovy ulice je o rok mladší než Lexova, přesto byla postavena v tradicionalistickém duchu rostlinné secese s nárožní věžičkou.

Takzvaná Lexovna byla ve své době velmi odvážným počinem, časem se ale ukázalo, že trend, který nastolila, byl správný - a Rakovník mu nakonec podlehl.V případě sokolovny, která vznikla o čtyři roky později, se původně uvažovalo, zda ji nepostavit v novorenesančním stylu.

close Rakovnická sokolovna se začala stavět před 110 lety dle projektu architekta Otakara Novotného. Foto: Old Rakovník info Zdroj: Old Rakovník zoom_in Rakovnická sokolovna se začala stavět před 110 lety dle projektu architekta Otakara Novotného. Foto: Old Rakovník

„Mělo jít o další kopii stavby, která už někde vznikla, ale na popud úředníka Jindřicha Šubrta byl opět osloven Otakar Novotný. Zpočátku působil jako poradce, ale když se ukázalo, že žádný z návrhů nevyhovuje, byl osloven, aby sokolovnu nakreslil. Dnes jde o ikonu moderní architektury v celé republice,“ připomíná Hartl. Sokolovna se dokonce stala jako jediná stavba na území Rakovníka národní kulturní památkou.

„Cesta, kterou město prošlo od Lexovny po sokolovnu, byla důležitá a ukázalo se, že to není nesmysl a podivná věc, ale že vila může být krásná a především funkční zároveň. Otevřela éru budování moderního Rakovníka ve 20. a 30. letech, kdy sem starosta Čeněk Vaněček zval špičkové architekty, aby se podíleli na tvorbě města,“ vrací se Hartl do minulosti.

V meziválečném Rakovníku působili například známí architekti Jaroslav Rössler, F. A. Libra, Bohumil Hypšman či zahradní architekt Josef Kumpán. „Bez nich by tu nevznikly stavby, jako je Masarykova obchodní akademie, dnešní Komerční banka, Tyršovo koupaliště, urnový háj. Všechno jsou to špičkové moderní stavby,“ zdůrazňuje publicista.

Vila byla dlouho v majetku rodiny Františka Lexy a jeho příbuzných. Poté ji odkoupil nový majitel, který zvažoval, že ji otevře veřejnosti. K tomu ale nedošlo a před časem byla nabízena ke koupi. Vzácný na vile není pouze zevnějšek, ale také interiér, který se dochoval ve velké míře v původním provedení.