V prvním případě se lípy měly kácet v rámci projektu Revitalizace historických jader. Ten neměl přesáhnout třicet milionů korun.

Město nechalo vypracovat v roce 2008 studii revitalizace i s přilehlými ulicemi za sedmdesát pět milionů. S tak finančně rozsáhlou studií se nemohlo účastnit původního projektu. Navíc studie počítala s plošným pokácením stromů a nahrazením jinými. Výrazně by se změnil i dnešní charakter náměstí.

Druhý projekt z roku 1992 počítá s postupným kácením lip podle vážnosti jejich zdravotního stavu a okamžitým nahrazením novými.

O zdravotním stavu stromů byly vypracovány celkem tři odborné a dosti rozdílné posudky.

Jeden z nich zakazuje pokácet sedm lip, ostatní pouze doporučuje, ale nenařizuje. Podle dendrologa jsou nevhodně udržované, ale zachránit se dají.

Právě plošné pokácení lip se setkalo s nelibostí občanů. Vloni v říjnu proti němu občané uspořádali dokonce demonstraci. Proto se nové vedení přiklonilo k druhému projektu.

Náměstím i další zelení ve městě se nyní zabývá komise pro životní prostředí. Prostřednictvím jejích členů se mohou občané k zeleni vyjadřovat. To potvrdil i starosta Karel Filip: „Nechceme dělat zásahy v zeleni bez vyjádření občanů.“