Letos se poněkud netradičně oslavy přesunuly na květen, protože Lubenské zradilo počasí. Odložit akci se vyplatilo. Květnové sluníčko žákům dopřálo užít si Den Země naplno venku, ať už na školním pozemku nebo v okolí Lubné. Žáci druhého stupně se rozdělili na několik skupin, které se zabývaly různými tématy. Ty si volily několik dní před tím podle svého zájmu. Jedna skupina si vzala za své půdu a život na ní. Další se pustila do půdy a jejích vrstev. Další, tentokrát pro velký zájem, dvě skupiny oslovila archeologie. Tím děti ve skupině navázaly na archeologické výzkumy uskutečněné kdysi v Lubné .

„Většina dětí si pamatuje nedávné archeologické výzkumy v okolí, proto je téma zaujalo a nejvíce si ho volily," podotkl ředitel školy Radek Vyskočil. Další skupina se zaměřila na historii a současnost těžby uhlí a lupku. O tom, jak to v Lubné dříve chodilo, když se lupek těžil naplno, povyprávěl žákům kronikář obce Lubná, Jaroslav Malý. Kdo se do ní přihlásil, podíval se k manželům Černým na důl Rako. Tady se seznámil s nadzemním provozem, vypalováním lupku.

Poslední skupina se podívala na geologickou stavbu okolí obce. Vypravila se na všem známou Skalku. Z celodenního zkoumání a poznávání pokaždé vznikne dokument i v elektronické verzi. K němu se děti mohou kdykoliv vrátit, protože se vystaví na chodbách školy nebo při různých akcích.

Žáci z jedné ze skupin poctivě zaklekli do trávy na školním pozemku. Vytyčili si plochu o jednom metru čtverečním a určovali v něm rostliny podle atlasu. „Máte také podle zadání a množství rostlin určit pokryvnost. Pokud nebudete moci určit rostlinu, přijďte za mnou a spolu se o to pokusíme," vysvětlovala paní učitelka biologie Jana Rajglová  Podle rostlin rostoucích na ploše se dá totiž určit, jestli je půda kyselá, či neutrální, vlhká, či suchá.

Kus dál poblíž kompostu vznikala díra, totiž sonda šedesát krát sto centimetrů a metr do hloubky. Pepa se pustil do kopání s velkou vervou, takže nakonec opravdu byla. Do metru se žáci museli dostat, aby správně určili půdní profil. V sondě se pak ukázaly jednotlivé půdní vrstvy, horizonty. Z nich se odebraly vzorky a zkoumaly se jejich vlastnosti podle pracovních listů. Získané údaje porovnáme s půdními mapami této oblasti," řekla Jana Rajglová.

Jinde zase vznikaly archeologické sondy, takže práci s krumpáčem i lopatou si vyzkoušeli hoši i dívky. „Já se pokaždé u archeologického výzkumu umažu. Nedá se nic dělat,"upozornila Kateřina Blažková, archeoložka Muzea T. G. M. v Rakovníku. Pak dětem vysvětlila, jak a proč se kope archeologická sonda, proč musí mít určitou hloubku a jakým způsobem a jak často se zapisují nálezy v jednotlivých vrstvách.