Vystoupí na koncertě, který dostal název „Rolnička pro Honzíčka". Lenka Petříčková, předsedkyně Společenství Androméda, které má obrovskou zásluhu na tom, že se koncert uskuteční a že se lidé o teprve tříměsíční miminko začali zajímat, upřesnila termín koncertu: „Pořádáme ho ve středu 19. února v Tylově divadle v Rakovníku od šesti hodin večer. Udělejte si, prosím, čas a podpořte svojí účastí rodinu i Honzíčka." Stejně, jako to udělal i Štěpán Rak, který si našel ve svém nabitém pracovním programu čas a přijede do Rakovníka.

„Zúčastňuje se mnoha charitativních akcí, ale protože má dobré srdce, tak zahraje i pro Honzíčka. Děkujeme i dalším účinkujícím – Pavlu Farskému, klavírnímu virtuózovi, pěveckému sboru Magistrae Raconenses a dětem a pedagogům z rakovnické zušky," poděkovala Lenka Petříčková. 
A byla to právě Androméda, která v krátké době zajistila vše potřebné pro založení veřejné sbírky za účelem podpory a zdraví Honzíčka. Připomínáme, že číslo účtu této veřejné sbírky, kam můžete posílat vaše, třeba i drobné příspěvky, je: 888 242 888/0300. 
„V tuto chvíli je na účtu 7 tisíc korun. Na všechny darované částky vystavujeme darovací smlouvu." 

 Od pondělí je už Honzík Vavřín konečně doma z nemocnice. O každodenních radostech a starostech, které rodina prožívá, pohovořila jeho maminka Míša.

Byla to jistě velká radost pro celou rodinu, mít Honzíka zase doma…
To, že nás propustili z nemocnice, neboť já byla s Honzíkem na oddělení bezmála měsíc, byla dobrá zpráva pro celou naši rodinu. Je to krásný pocit. Rodina je zase pohromadě. Třeba dnes ráno ho jeho táta Martin, hned jak přijel z práce, vzal do náruče a choval. Pak si ho vzal s sebou do postele a usnul s ním. Prarodiče jsou také šťastní. Moje mamka ho například včera koupala, pěkně se o něho postarala. Já si tak mohla dvě hodinky odpočinout a pospat.

To, že ho propustili z nemocnice, tedy znamená, že se jeho stav zlepšil?
Stále jeho stav kontrolovali, brali krev a já mohla sledovat, jak se postupně Honzík zlepšuje. To byla ta nejlepší zpráva.
Zpočátku to bylo krušné a pak jsem i já viděla, že má stále větší chuť k životu. Léky zabíraly.

Nějaké jste si jistě přivezli i domů…
Máme doma pět druhů léků.

Jaká byla atmosféra v nemocnici? Jak jste se sžívala s prostředím?
Dobře. Personál i lékaři měli profesionální a milý přístup. Musím je hodně pochválit. Stále se ptali, zda něco nepotřebujeme. Byly tam i jiné maminky zase s jinými problémy a s těmi jsem měla možnost si pohovořit. S jednou z nich jsem v kontaktu stále.Voláme si. Dala mi i nějaké oblečky na malého.

Nezaskočil vás tak velký zájem ze strany Rakovničanů o váš nelehký osud?
Překvapil. Vůbec jsem netušila, že tolik lidí bude mít o nás zájem.Celá naše rodina jim všem znovu musí poděkovat. Také přes internet si píši s jinými maminkami, které se ptají na malého, na to, jak se mu daří. Je to určitě pěkné, cítit takovou podporu. Ještě od vánoční sbírky máme doma plno plen a vlhčených ubrousků. Jsme teď hodně zásobeni, a tak kromě zdraví pro Honzíčka zatím nic nepotřebujeme.

Takže zpět k Honzíkovi, kolik mu v tuto chvíli je? Kolik váží a měří a jak se mu daří?
Jsou mu tři měsíce a dvacet dní. Zatím pěkně prospívá. Když nás propouštěli z nemocnice tak vážil skoro pět kilo a měřil 56 centimetrů. Plno věcí už mu je malých. Cvičíme rehabilitační cviky – Vojtovu metodu. Na kontroly k lékaři budeme jezdit do Prahy. V únoru tam budeme i přes noc. Budou mu dávat protilátky.Vypadá to ale, že bude mít asi problémy se zrakem a sluchem.

Jan Vavřín se narodil 2. 10. 2013 v Rakovníku s vrozenou poruchou imunity. Po prodělané infekci E-coli jeho maličký organizmus zkolaboval a od 10. dne po narození byl hospitalizovaný na anesteziologickoresuscitačním oddělení v Praze v nemocnici Motole. Je jisté, že Honzíček a jeho rodina potřebuje pomoc nyní i do budoucna.