V České republice máme dvanáct druhů masožravých rostlin, všechny jsou zákonem přísně chráněné.

V čem jsou masožravé rostlinky pro své pěstitele výjimečné?Masožravé rostliny vždy byly a budou vděčným objektem zájmu badatelů, dobrodruhů a snílků. Vždy silně přitahovaly pozornost lidí. Už na první pohled dokáží zaujmout svým vzhledem, který je zcela odlišný od ostatních rostlin. Výjimečná je samozřejmě i jejich životní strategie. Tito dravci mezi rostlinami jsou efektní a zajímaví především svým převráceným vztahem k živočichům. Nejsou jako většina zelených rostlin potravou živočichů, ale naopak vstřebávají živiny z polapeného hmyzu. Fint, jak si obohatit jídelníček, vymyslely hned několik. Tváří se třeba jako cukrárna, kde se zdarma podává sladký nektar a pak topí, svírají do kleští nebo prostě připraví nepřehledný labyrint, ze kterého se hmyzí návštěva už nedostane.

Je v České republice hodně pěstitelů masožravých rostlin?Jejich počet je doslova nebývalý a stále přibývají. Nadšení pěstitelé leckdy předčí svými znalostmi o těchto rostlinách profesionální botaniky a přicházejí i na nové vědecké poznatky.

Můžete nám nastínit v čem dalším tkví zajímavost masožravých rostlin?
Rozhodně jsou hodny dalšího výzkumu jako zdroj dosud nevyužitých léčivých látek, některé jsou vhodné k řezu krásných květů i ozdobných listů, jiné se dají jako zajímavost pěstovat i v bytech. Pro botaniky jsou to také objekty k vhodné k výzkumům a pokusům. Samostatnou knihu jim již na prahu moderní biologie věnoval dokonce věhlasný Charles Darwin, po kterém se jmenuje společnost pěstitelů masožravých rostlin a jiných botanických kuriozit – Darwiniana.

Kteří její další členové se ještě rekrutují kromě vás z řad rakovnických občanů?Je to Marek Röder a Michal Trpišovský, kteří spolu se mnou pro Rakovničany připravili na tento víkend výstavu. Právě v rakovnické botanické zahradě je možné se dozvědět mnoho zajímavých informací ze světa masožravek.

Které masožravky je možné pěstovat doma a se kterými by byly potíže?
Na okenním parapetu vám mohou dělat svojí krásou radost například nenáročné špirlice, tučnice, rosnatky, mucholapka nebo bublinatky. Ovšem ty nejkrásnější – láčkovky, láčkovice, darlingtonie, heliamfory, genliseje, byblidy, chejlavy a řada dalších dají zabrat i zkušeným pěstitelům.

Na co na všechno se můžeme o víkendu v rakovnické botanické zahradě těšit?Především na setkání milovníků a pěstitelů rostlin, a to nejen masožravých, se zajímavým programem. Budete například svědky ukázek pomůcek pro pěstování masožravek, literatury o masožravkách, čtvrtletníku Trifid. Budete si zde moci vyměnit rostlinky i zkušenosti o pěstování. Dozvíte se vše o dění ve společnosti Darwiniana.

Na samotný závěr ještě otázka: Je něco, co bychom se ještě mohli od vás o masožravkách dozvědět, co možná ještě nevíme?Rostou na všech světadílech mimo Antarktidy. V České republice roste 12 druhů masožravek a všechny jsou chráněné. Živočišnou kořist nutně nepotřebují, jen si z ní doplňují živiny. Lákají živočichy na vůni, pachy, sladké a lesklé sekrety, tvarem, barvou. Nejpohyblivější je čelist mucholapky podivné. Nejrychlejší je podvodní lapací měchýřek bublinatky, zavře se během šedesáti vteřin. Některé masožravky například heliaphory se dožívají až několika stovek let. Podle odhadu je známo kolem 600 druhů masožravek, což je jen nepatrný zlomek z celkového počtu asi 250 tisíc druhů všech krytosemenných rostlin. Tato skutečnost ovšem nic neubírá na zvláštnosti, udivující dokonalosti a kráse těchto rostlin. To, že existují, lze považovat za názornou ukázku pestrosti života na Zemi a dokonalosti matky přírody.

Založit sbírku masožravých rostlin můžete i bez peněz. Mnoho jejich pěstitelů patří mezi ochotné a nadšené lidi, kteří se s vámi rádi podělí o své zkušenosti i o přebytky rostlin. Další informace můžete získat na webových stránkách www.darwiniana.cz.