V Národním parku Křivoklátsko, o jehož vyhlášení usiluje Ministerstvo životního prostředí s podporou hejtmana Středočeského kraje Miloše Petery by měly být i tři obce z berounského regionu, a to Nižbor, Kublov a Broumy. Hranice parku nebudou sice zasahovat do obydlených částí jednotlivých obcí, zasáhnou jen do lesů, ale i tak se na jeho vyhlášení názory lidí různí.„Otázka národního parku se projednává už příliš dlouho a lidé se o ni už pomalu přestali zajímat. Řekla bych, že u nás v obci je to tak půl na půl. Někdo je pro a někdo proti. Anketu, kterou dělaly ostatní obce, jsme u nás nezorganizovali. Lidé měli možnost navštívit besedu, která se na téma Národního parku Křivoklátsko u nás v obci konala," uvedla k vyhlášení pátého národního parku v České republice starostka obce Nižbor Kateřina Zusková.

Kublovská radnice anketu s lidmi uskutečnila. Ze 489 oslovených občanů v ní odpovědělo 268 lidí. Lidé si mohli vybrat jednu z pěti možností. Pro národní park, ale za podmínek, že nedojde k podstatnému omezení využívání lesa, hlasovala většina z nich, a to 70,15 procenta. V některých obcích rakovnického regionu byla situace zase opačná.

Starostové některých dotčených obcí jsou přesvědčeni o tom, že o vyhlášení Národního parku Křivoklátsko by neměly rozhodovat jen obce a jejich obyvatelé, ale odborníci. Stanoviska obcí nejsou jednotná. „V otázce, zda má či nemá vzniknout Národní park Křivoklátsko, nelze akcentovat to, zda ten či onen starosta parkem dotčené obce je pro či proti jeho vzniku. To je věc naprosto druhořadá," říká starosta Kublova Josef Matějka.

Podle něho je při řešení této otázky potřeba především vycházet z odborného posuzování tohoto záměru oproštěného od zájmů různých vlivových skupin či jednotlivců. „Proto jsem také při svých posledních vystoupeních k této otázce naléhal na to, aby po mnohaletých diskusích už bylo konečně rozhodnuto, a to právě a pouze na základě odborných stanovisek. Rozhodně křivoklátským lesům a v rovině vztahové ani zdejším obyvatelům nic nepřinese, pokud budeme dalších pět let donekonečna o věci diskutovat," tvrdí Josef Matějka. Jak dále uvedl, tak i při respektování názorů občanů a starostů, musí být při rozhodování v této otázce nejdůležitější posouzení otázky, zda na Křivoklátsku má mít les hospodářské využití a nebo, zda s ohledem na jedinečnost tohoto prostoru se mu má dostat zvýšené ochrany a péče.

A jak se na park dívají lidé? „Já se národnímu parku nebráním. Musí být ale celý zpřístupněn lidem," uvedl Karel Vodička. V takovém případě by měl podporu i starosty Kublova. „Pokud to bude park pro lidi a splní se sliby, že v něm budou moci lidé chodit do lesa, jezdit po cestách na kolech, sbírat lesní plodiny atd, což by mělo být vyjádřeno v příslušné zákonné úpravě, záměr na zřízení národního parku má moji podporu," uvedl Josef Matějka. Ani on by ale nechtěl a nesouhlasil by s tím, aby se okolní les změnil v neprostupný a neudržovaný prales.