Nové Strašecí – Středa znamenala velký den pro Kateřinu Zímovou ze Mšeckých Žehrovic.Přišla se svou maminkou Jitkou k zápisu do první třídy.

Nejprve s paní učitelkou Pavlínou Holasovou splnila několik úkolů. Na obrázku se šaškem správně poznala, že má například šašek zelený deštník, že je u něj modrý čtverec, červený kruh a žlutý trojúhelník. Paní učitelka si všechno zapisovala a Kateřinu pochválila. Za to, že vše pěkně zvládla, si Kateřina vybrala omalovánky, knihu o zvířatech a medvěda s mašlí, na které si může cvičit zavazování kliček.

„Do školy už se těším. Umím počítat, znám některá písmenka a umím se podepsat. Paní učitelka chtěla, abych poznala tvary," svěřovala se po zápisu Kateřina. Maminka Jitka dodala, proč si vybrali školu právě v Novém Strašecí: „Moc jsme se nerozmýšleli, nikde jinde jsme ani nebyli. Dcera sem chodí do školky, tak už tu zůstala."

Dále to u zápisu do první třídy to běželo jako na drátku. Děti při povídání s paní učitelkou nad obrázkem šaška poznávaly barvy, geometrické tvary, nebo si procvičovaly paměť. Přesto budoucím prvňáčkům dělají některé věci starosti.

S jakými problémy nejčastěji přicházejí a jací vůbec dnešní budoucí prvňáci jsou, řekla paní učitelka Pavlína Holasová: „Nejvíce prvňáků přichází s vadami řeči. Naopak mají dobrou matematickou představivost a myšlení. To jim jde lépe, než třeba povídání v celých větách. Spíše čekají, na co se jich zeptáme a pak odpovídají ano/ ne."

Pavlína Holasová učí první třídu už řadu let a podle ní jsou dnešní prvňáci trochu jiní. Protože žijí v přetechnizovaném světě, mají blíže k počítačům a technickým věcem, než k pohádkám. Proto se jim hůře povídá a jde jim matematika. Změnili se také rodiče. Většina z nich se zajímá o školu, jak kvalitně se v ní učí a podobně. Je to dnes všeobecný trend, mít pro děti to nejlepší. Rodiče mají také jiné možnosti, než dříve. Mohou si školu vybrat podle svého.

Učit první třídu je pořádně těžké. „Děti přijdou školou nepolíbení. Neví, jak sedět, jak si otevřít sešit, jak si najít věci… Neumí se soustředit tři, čtyři minuty na práci a hlavně být potichu," vzpomínala Pavlína Holasová.

Na své svěřence, nyní už budoucí prvňáky, se přišly k zápisu podívat paní učitelky ze školek, kam chodí. A to nejen z Nového Strašecí, ale například i z Rynholce. Školkové paní učitelky předškoláky na vstup do první třídy připravují celý rok a chtějí vidět, jak se příprava u zápisu projeví a jak si u zápisu vedou, jestli se třeba nezaleknou nového prostředí. Některé děti se tady třeba tak stydí, že tu neřeknou ani básničku, i když ji dobře umí.

Paní učitelka Michaela Nodlová z MŠ Zahradní bedlivě sleduje Aničku, která obkresluje znaky do řádku čtverečků. „To je hodně těžké. S dětmi jsme ještě nikdy takhle nekreslili. U zápisu mají pokaždé trochu jiné úkoly, takže přesně nevíme, na co je připravit."

Děti se ve školce učí něco spočítat, geometrické tvary, barvy. Ale také o přírodě, zvířatech, poznávat ovoce, zeleninu.

Na češtinu se připravují tak, že poznávají hlásky na konci a na začátku slov, vytleskávají rytmus. Největší problém mají s poznáním levé a pravé strany a se zavázáním tkaniček.