„Byl jsem vyzván novým panem ředitelem zdejší školy Milanem Dvořákem, abych mu pomohl s matematikou. Budu učit pouze osmé a deváté ročníky. Už mnoho let jsem neučil, nevím, jak to zvládnou mé hlasivky. Protože se už dělají povinné přijímací zkoušky, shrnu s žáky učivo základní školy," plánoval František Šlajchrt.

František Šlajchrt nastoupil do školy jako učitel už v roce 1965. Za katedrou strávil v jednom kuse pětačtyřicet let, poté zaskakoval, kde bylo potřeba. Naposledy to bylo v Novém Strašecí, vždy po měsíci.
„Matematiku jsem neopustil nikdy. Dokonce za mnou chodili žáci, kteří neuspěli u maturity, a já je úspěšně připravil na opravnou zkoušku. A abych nezakrněl, tak jsem si doma počítal maturitní písemky. Mám matematiku moc rád," popisoval František Šlajchrt.

Učí už vlastně třetí generaci. Při slavnostním zahájení školního roku ve mšecké škole v zámeckém parku potkal dědečka, maminku s tatínkem, které učil. A nyní bude záludnosti matematiky poodhalovat jejich vnoučatům.

V roce 1965 nastoupil František Šlajchrt do Základní školy ve Mšeci. Za pět let se tu stal ředitelem. Učil tady dvacet let. Po listopadové revoluci musel ze školy odejít.

„Byl jsem na žáky náročný. Důvod, proč jsem musel opustit místo ředitele i místo v pedagogickém sboru, jsem se nikdy nedozvěděl. Někteří už se mi ale za to omluvili," zkonstatoval Šlajchrt. Přešel tedy do základní školy v Novém Strašecí, kde strávil dvacet let.

„Myslím, že tam se mnou byli spokojeni. Dostal jsem i nejvyšší ocenění města od tehdejšího starosty," uváděl František Šlajchrt.

Po listopadu se udály určité změny. „Každá změna ve školství trvá několik let. Není to okamžitě, ale třeba za pět, sedm let. Ještě v roce 1995 v rámci mezinárodního výzkumu byli naši žáci čtvrtých a osmých tříd hodnoceni jako druzí nejlepší v Evropě. Po dvanácti letech v roce 2007 už jsme byli třetí od konce. Z toho je vidět, že úroveň školství jde rapidně dolů a já se budu snažit, aby to tak nebylo. Mám takový dojem, že našim vládním představitelům je to jedno," vyjmenovával Šlajchrt.

Učit dnes je podle něj těžší, protože žáci mají spoustu věcí, které je od učení nějakým způsobem odtahují, například počítače, mobilní telefony a podobně. Žáci se za ta léta změnili. Dnes se musí více nutit do učení. „Používám takové metody výuky, kdy každý žák pracuje a nedá se opisovat. Doufám, že matematiku společně zvládneme," uzavřel František Šlajchrt. Jeho metody byly zřejmě účinné, protože ještě dnes, když ho potkávají žáci, hlavně ti problematičtí, po letech se k němu hlásí a rádi vzpomínají.