Že je medu oproti minulým rokům málo, potvrdil například rakovnický včelař Josef Kindl. Ten mluví až o polovičním úbytku.

A to se mu přitom nestalo to, co včelaři Vítu Iblovi, který má včely v Branově u Berounky, Třtici, Kounově a u Louštína. Velké ztráty mu totiž kupodivu nezpůsobilo počasí, ale ptáci. Ti rozbili úly a vyplašili včely, které následně umrzly. Přišel tím až o šedesát včelstev a letos vytočil necelé dvě a půl tuny. O polovinu méně než minulý rok.

To další oslovený včelař Jaroslav Virgler ze Pšovlk si medovou sezonu ještě hodnotit netroufá. Čeká ho totiž druhé stáčení, a tak se nechce se závěry ukvapit. To, že je medu obecně méně než v minulých letech, ale pocítil také. Na vině je počasí. Letošní sucho střídané krátkými prudkými dešti včelám zkrátka nepřálo.

„Když je chladnější počasí, tak ani včely tolik nelítají. A vlastně ani nemají moc co sbírat a nosit do úlu, protože bez sluníčka rostliny vykvétají pomalu. A právě na bohatosti nabídky květů závisí úroda květového medu. Pak tedy dochází k tomu, že ho není tolik,“ vysvětlil Jaroslav Virgler.

Podle dalšího včelaře Luboše Macáka z Příčiny ale úbytek medu pouze počasí za vinu dávat nelze. „Myslím, že včelařů a včel je naopak až moc,“ je přesvědčen Luboš Macák.

Podle údajů z Českomoravského svazu včelařů připadá na jeden kilometr čtvereční až sedm včelstev.

„Možná proto také nejsou snůšky tak vysoké. Včelám zkrátka nestačí potrava. Poznali jsme to i na vlastním medu. Když jsme měli včel méně, snůšky byly větší. Navíc počasí mi připadá podobné tomu v předchozích letech, takže to možná bude způsobené tímhle,“ řekl Luboš Macák, který se proto snaží dávat včely co nejdále od sebe a na více stanovišť. Dvě má ve Všesulově a jedno v Čisté, kde včelaří se svým synem.

Nedostatek nektaru negativně ovlivňuje také jeho cenu. Ta pochopitelně stoupá. Včelaři svůj med prodávají průměrně za 120 korun za kilo. To je ale jedna z nejnižších cen, za kterou lze letos med pořídit. V obchodech se med prodává za 180 až 200 korun. Výši ceny si ve většině případů určuje včelař sám a tak, obzvlášť jde-li o dlouholetého dodavatele, lze med koupit často výhodně.

Kromě ceny má navíc med dodávaný od soukromého včelaře řadu dalších výhod. Lze snadněji ověřit jeho původ. Často totiž etikety sklenic s medem uvádějí obšírné informace, ze kterých mohou zákazníci místo sběru jen stěží určit.

Mít svého včelaře takzvaně za humny je výhodné také proto, že je snazší ohlídat si kvalitu. Například že nedochází k ředění medu, nepřidávají se do něj směsi nebo antibiotika.

„Na první pohled to poznat nejde. Med si musíte doma otevřít a ochutnat. Záleží totiž hlavně na jeho vůni a chuti. Často se u zákazníků setkávám s tím, že po mě chtějí hlavně lesní med. A to proto, že má na pohled tmavší barvu. Vysvětluji jim ale, že květový med, je mnohem zdravější. Lesního medu také není dobré konzumovat tolik. Včely do něho sbírají silice stromů, které nejsou pro organismus tak zdravé jako květy. I proto se mezi včelaři už dlouho traduje jedna poučka, a sice, že první med, si má nechávat včelař sám pro sebe. Je totiž nejlepší, “ prozradil včelař Virgler.

Také vysvětlil, že krystalizace medu není na závadu. Naopak. Krystalky sladkého sirupu ukazují, že je v něm dostatek kvalitních látek. Že jde o přirozený proces, se ale snaží někteří prodejci medu maskovat. Med ještě před tím, než se dostane na pulty obchodů, zahřívají na vysoké teploty. Ty jednak udrží med v tekutém stavu třeba i na dobu dvou let, zároveň v něm ale také ničí všechny zdravé látky.