Zlatý oříšek unikl studentce kvarty rakovnického Gymnázia Zikmunda Wintra Doubravce Požárové jen o vlásek.

Co předcházelo cestě do televizního studia a za jakou činnost jsi byla nominována ?
Do celostátní soutěže Zlatý oříšek se přihlásil určitý počet dětí. Třicet z nich bylo vybráno a nominováno na cenu. Já jsem se pak umístila mezi dvacítkou, která nebyla vybrána do vítězné desítky. Nominace byla za takovou všehochuť, zabývám se biologií, literaturou, výtvarkou.

Jak jsi prožívala cestu a samotné natáčení v televizním studiu?
Cesta do Brna, kterou jsme absolvovali hromadnou dopravou, byla dost náročná. Byla v době sněhové kalamity. Z Prahy do Brna jsme přijeli vlakem kolem jedenácté hodiny dopoledne. Začalo se natáčet. S Aničkou a ostatními dětmi jsme udělali rozhovor na kameru, ale také pro rozhlas. Celý pořad se natáčel na přeskáčku, takže třeba začátek pořadu se natáčel až večer a vyhlášení bylo filmováno někdy uprostřed dne. Je zajímavé sledovat profesionalitu štábu. Například moderátor pořadu byl neustále příjemně naladěn a byl schopen se stále bavit se všemi těmi dětmi. Brněnská televize je jeden velký labyrint. Kdo je tam poprvé, sám by nikam bez pomoci nedošel. Cesta zpět byla kvůli počasí ještě horší. Vlaky měly zpoždění sto minut. Domů jsme se s rodiči dostali až po půlnoci.

Zaujal tě někdo ze spolusoutěžících?
Na to, abych si někoho pořádně všimla, nebyl dostatek času, navíc tam se nesmí s nikým moc mluvit. Ve studiu musí být při natáčení ticho. Ale zaujal mě dětský divadelní soubor Ty–já–tr. Těm dětem jsem to docela přála, že vyhrály. K tomu, aby mohly fungovat, potřebují kostýmy a kulisy, a to není levná záležitost. Proto je na místě zájem sponzorů a když někdo není známý, tak se finanční podpora shání asi moc těžko. Takto se alespoň bude o souboru díky natáčení pro televizi a rozhlas více vědět. Což bude dobré i pro návštěvnost jejich představení.

Nejsi zklamaná, že jsi z Brna odjela bez oříšku?
Nejsem.

Myslím, že ani nemáš důvod. Díky své píli a talentu jsi uspěla v mnoha soutěžích. Jaký byl například tvůj zatím poslední úspěch?
Cením si biologické olympiády, která se pořádá ve všech krajích a já jsem už třikrát ve své kategorii vyhrála za Středočeský kraj.

Co tě na biologii tolik baví?
Biologie je moc krásná. Zakládá se na pozorování, takže si nemůžete vymýšlet. Nemůžete jen tak říci: To by mohlo být tak a tak, ale musíte svá tvrzení podložit faktickým pozorování a výzkumem. Pozorování musí být naprosto přesná. Biologie je také o spojování si souvislostí, věcí, a nápadech. Biologie patří k přírodním vědám, ale díky tomu, že ráda píši, tak mohu fakta krásně popsat, čili se lidově řečeno vykecávat. Člověk musí hledat přesné definice, musí umět hledat závěry. Je to fascinující. Miluji přírodu, a proto miluji biologii.

Biologie je asi směr, kterým by ses chtěla zabývat po celý život, že?
Určitě. Ta volba je, myslím, jasná.

A v literárních soutěžích boduje tvoje poezie…
Ano. Naposledy jsem, myslím, vyhrála nějakou literární soutěž v Příbrami, ale nevím to úplně jistě.

Čím se ještě aktuálně hodně zabýváš?
Dvěma internetovými semináři. Semináře fungují pro všechny přírodní vědy, tedy například i pro matematiku, astronomii, fyziku, chemii. Zakladatelem stránek je snad MATFYZ, ale spolupracují na nich i další odborníci z různých vysokých škol. Na seminář se přihlásíte a dostanete v knihovně text na konkrétní téma. K tomu dostanete úkoly, které musíte zpracovávat tím, že k nim vyhledáváte potřebné informace. A třeba i ověřovat doma tím, že děláte experimenty. Já se konkrétně účastním biologického a ekologického semináře.