Křivoklátsko – Miroslav Pecha vystudoval Střední lesnickou školu v Písku a Vysokou školu ekonomickou v Praze. V lesnické praxi prošel řadou funkcí od lesníka až po ředitele závodu. Pracoval také šest let v lesnickém učňovském školství a devět let na Správě Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko.

Ministr zemědělství Petr Bendl navštívil Křivoklátsko a byl zděšen stavem zdejších lesů. Neděsí vás jejich stav také?
Tvrzení pana ministra je nepravdivé a účelové. Stav lesů se trvale zlepšuje. Svědčí o tom snižování procenta smrku v zastoupení dřevin a naopak růst listnáčů a jedle. Zvyšuje se také podíl přirozené obnovy oproti obnově umělé. Nesází se monokultury, kde to jde, hospodaří se podrostním způsobem, přibývají porosty věkově i druhově různorodé. Křivoklátští lesníci jsou připraveni kdykoliv a komukoliv přímo v lesních porostech ukázat, že to tak doopravdy je.

Pan ministr ale tvrdí, že ta místa osobně navštívil…
A v tom je právě ta účelovost návštěvy pana ministra. On křivoklátské lesy vůbec neprošel. Vedoucí správy CHKO Petr Hůla mu ukázal pouze několik míst, která jeho pracovníci rok vybírali a na kterých chtěli dokladovat, že se o les nikdo nestará a že zvěř je tady přemnožená.

Proč by to ale pan ministr tvrdil?
Protože potřebovali podpořit a řádně zveličit dnes už jediný důvod, pro který má být vyhlášen národní park. Že lesníci špatně hospodaří, že zvěř na Křivoklátsku je přemnožená a že jí nekontrolovatelně přibývá. Přitom nic z toho není pravdou. Té kontrole měli být přítomni zodpovědní lesníci.

A proč tam tedy zástupci Lesů České republiky nebyli?
Protože je k tomu nikdo nepřizval. Přitom když přijede na kontrolu tak vysoce postavená osobnost jako je ministr, měl by ho doprovázet generální ředitel Lesů České republiky, a když ho teď nemáme, tak minimálně krajský ředitel, ale v každém případě také příslušný lesní správce, aby mohli na místě reagovat. Panu ministrovi ale vůbec nešlo o to, zjistit objektivní stav lesa. Představte si, že by si s sebou vzal zmíněné lesníky, prošli nejen připravená místa, ale i místa jiná, a zjistil by, že stav lesů je tady nejen dobrý, ale že se neustále zlepšuje. A pak to přednesl na tiskové konferenci. Umíte si představit to fiasko? To by pak pan ministr ŽP Chalupa musel vedoucího CHKO Petra Hůlu odvolat z funkce dřív, než by se jeho kolega, ministr zemědělství Bendl, vrátil do svého úřadu.

Příroda Křivoklátska je ale cenná. Ochranáři tvrdí, že tam žije například včelojed lesní, anebo kuňka žlutobřichá.
To je pravda. Žijí tu i desítky jiných vzácných druhů, ale žijí tu už stovky let a dobře se jim tady daří, protože jim podmínky, vytvořené dlouholetým šetrným hospodařením v lesích, vyhovují. Ale nejen to, některé druhy se sem po desítkách, někdy i po stovkách let vracejí. Poslední je např. orel mořský, který v kouřimeckém revíru poprvé zahnízdil v roce 2010 a od té doby tu vyvedl mladé už třikrát. A vůbec mu nevadilo, že tu není národní park. Lesníci se umějí postarat o to, aby v místech výskytu takových vzácných druhů zachovali patřičný klid a umožnili jim úspěšné vyhnízdění.

Podle Petra Hůly, vedoucího Správy CHKO Křivoklátsko jsou lesy, kde hospodaří Lesy České republiky, určené primárně pro těžbu dřeva. V národním parku bude na prvním místě ochrana přírody.
To svědčí o tom, jak málo pan Hůla o lesním hospodářství ví. Primární činností lesníků u Lesů České republiky je pěstování lesa, péče o les a ochrana lesa. Zdravý a kvalitní les pak plní nejen funkci produkce dřeva, ale i řadu dalších funkcí, včetně ochrany přírody. Těžba dřeva je nedílnou součástí hospodaření v lesích. Více než třetina objemu vytěženého dříví pochází z výchovných zásahů, z probírek v mladém lese. Probírky slouží ke zvyšování stability lesa, k úpravě jeho druhové skladby i ke zvýšení kvality lesních porostů. Když les dosáhne určitého věku, je třeba ho obnovit. Jinak by se postupně rozpadl a hodnoty, které produkcí dřeva vytvořil, by přišly vniveč. A obnovit les bez těžby starého porostu nelze. Mladé stromky musí dostat prostor v půdě pro kořeny i nad zemí pro svoje koruny. Těžba dřeva také vytváří hodnoty, z kterých je pak financováno celé lesní hospodářství. Vytvořený zisk se používá k rozvoji podniku, k vytváření rezervních i jiných fondů a zbytek se odvádí ve formě daní a odvodů do státního rozpočtu. Z peněz státního rozpočtu je pak placena i celá ochrana přírody.

Ale zvěř neničí jen stromky. Například mufloni podle mluvčí z Ministerstva životního prostředí působí škody na takzvaných pleších.
Takzvané pleše jsou místa s trvalým bezlesím, která mají charakter stepí. Na Křivoklátsku se vytvořily v dlouhém historickém vývoji lesa na místech, kde jsou tak extrémní podmínky, že se tam neudrží les. Je to zejména extrémní sucho, mělký půdní profil s pomístními výstupy skal, a také vliv zvěře, která byla vždycky nedílnou součástí křivoklátských lesů. Kontrolní oplocenky na pleších ukazují, že pokud zde nebude působit zvěř, zarostou tyto cenné lokality postupně ostružinou, šípkem i další keřovou vegetací a časem zaniknou. S nimi i cenné byliny, které tam dnes rostou. Příkladem takového mizení stepních lokalit je např. Pálava po tom, co z ní byly odstraněny kozy bezoárové a mufloni.

Druhou část rozhovoru přineseme zítra. Miroslav Pecha zde mimo jiné řekne, co si myslí o tvrzení Petra Bendla, že je spárkatá zvěř na Křivoklátsku přemnožená.