Za největší dosavadní úspěch považuje účast na Zimním mistrovství České republiky dorostu a dospělých v krátkém bazénu, které se konalo v Plzni. Sešla se zde kompletní domácí špička plavců a Míša si vyplavala velice solidní 24. místo.

Jaký styl jsi v Plzni plavala?

Na své nejoblíbenější trati padesát metrů prsa. Dlouho jsem si přála dostat se na mistrovství České republiky a to se podařilo. Mám z toho velkou radost.

Kde trénuješ, když je rakovnický bazén už delší dobu uzavřen?

Je to velká komplikace. Musíme třikrát v týdnu jezdit do Kladna. Je to pro členy klubu hodně těžké. Především časově náročné. Zabere to pokaždé více jak čtyři hodiny. Vozí nás tam rodiče.

Kdy jsi s plaváním začala a kdo je tvým trenérem?

Asi v pěti letech. Závodně plavu také zhruba pět let. Teď nás vede trenér Radek Borovka.

Co pro tebe plavání znamená?

Našla jsem se v něm. Je pro mě odreagováním, relaxací.

Uvažuješ o letním mistrovství?

To by bylo asi mnohem těžší. Mimo jiné se tam mohou kvalifikovat i reprezentanti, kteří byli na olympiádě v Riu. A musela bych zaplavat časy v padesátimetrovém bazénu, kterých je v České republice jen velice málo. Kvalifikovat se na závody, kde je téměř stoprocentní i mezinárodní účast, je hodně těžké.

Máš nějaký sen v souvislosti s tvým oblíbeným sportem?

Stáhnout osobní rekord, který je 37 sekund. Ale myslím, že se to podaří. Rezervy tu jsou. S ohledem na to, že podzimní příprava nebyla tak kvalitní, jak by mohla být. Nežli jsme s ní mohli začít, přišla zmiňovaná rekonstrukce rakovnického bazénu i kladenského. Ta kladenského trvala do začátku října. Také jsem byla nemocná, a tak jsem začala trénovat až v listopadu.

A v životě?

Teď je důležitá škola.