První cesta mířila k domu hlavní májovnice Týnky Hrenákové. Průvod vedl hlavní májovník v bílém klobouku s pentlemi. V ruce držel smrček ozdobený bílými růžemi. „Ten musím uhlídat do půlnoci. Kdyby mi ho vzali, musel bych ho vykoupit sudem piva. O půlnoci se pak smrček spolu s velkým králem draží na sále," vysvětloval hlavní májovník Jaroslav Klika.

Před svým domem si Týnka Hrenáková zatančila sólo s hlavním májovníkem v kole ostatních. Ale protože tu bydlí dvě dívky, hrálo se dvakrát. Následovalo pohoštění pro májovníky, muzikanty i přihlížející. Na otázku, jaké to je, vypravit dvě svobodné dívky, paní domu s úsměvem odpovídala: „Holky se připravily samy. Zmizely hned ráno, takže jsem občerstvení dělala sama. Měly jiné starosti. Ale důležité je, že to tady žije."

Muzikanti v Šanově chodí pěkně pěšky za májovníky. „Je to skoro lepší, než kdybychom se vezli. Takhle můžeme hrát pěkně blízko tanečníků a někdy jdeme i do domu," shodují se pánové, s tím, že je večer ještě čeká celá zábava.

V sobotu museli zahrát asi u padesáti májek. Májku tu dostala každá svobodná dívka i pan starosta. Na konci průvodu ještě májovníci zatančili pod králem Českou besedu. Premiéru měla už loni. „To jsme ji secvičili vůbec poprvé a řekli jsme si, že zachováme tradici, protože beseda se skoro nikde už netancuje," popisoval Jaroslav Klika.

Vloni mladí nacvičovali tanec dva měsíce dopředu téměř každý den. Letos se kvůli ní scházeli rovněž dva měsíce dopředu, ale protože ji hodně tanečníků už znalo, stačil už jen každý pátek. Kroky si trochu upravili.

Vedle hlavního májovníka má důležitou úlohu také Kecal v černém klobouku. Ten v průvodu vyvolává: „Čí jsou máje? Kdo je uhlídal?…" A ostatní mu odpovídají. Z Kecala je pak podle ustálených pravidel další rok hlavní májovník.

S domluvou celé akce se začíná nejméně dva měsíce dopředu. Je třeba dát mladé dohromady, zamluvit hudbu, sehnat kroje. Ty si mladí půjčují. Dívky oblékají jednotný. Jen hlavní májovnice má úplně jiný, bohatší a krásně vyšívaný. Stejně jako věneček. Ten dívky nosí od loňského roku. Mají bílý z kopretin.

Samotné přípravy začínají tak ve středu a vrcholí v pátek. Kluci jedou do lesa pro krále i břízky, dívky pak vše ozdobí.

Právě hlídání krále je v každé vesnici důležité. Mladí ho musí hlídat přes noc a hlavně ho uhlídat.
„Že by krále někdo porazil, se u nás snad nestalo. Ale můj otec mi vyprávěl, že se to kdysi povedlo ve Václavech a snad i v Senomatech," zkonstatoval Jaroslav Klika. ⋌