Jak trávíte advent?

U nás doma si vše vyzdobíme a ozdobíme stromeček. Mám dva syny. Petr bydlí tady s námi se svojí rodinou a Pavel přijede s rodinou právě tento víkend. Oba synové i jejich manželky hrají na nějaký hudební nástroj. Takže si určitě zahrajeme a zazpíváme, budeme mít takový svůj orchestr. Děláme to hlavně pro děti, aby si tohle období užili.

Jaké máte doma na starosti vánoční přípravy?

Já žádné (smích). Moje rodina je do příprav zapojená natolik, že na mě už nic nezbývá. Já se neustále starám o věci, které se týkají skanzenu. V těchto dnech například vrcholí přípravy oslav, které proběhnou příští rok v červnu. Bude to 100. výročí od založení mlýna ve Slabcích a 10 let od otevření elektroskanzenu ve Šlovicích. Tak doufám, že vše dobře dopadne, aby to v červnu klaplo. Je na tom ještě spoustu práce. Teď třeba řešíme s panem Češpírem, že musí do konce roku vyklidit horní část mlýna ve Slabcích, aby se mohla rozšířit expozice i tam. 

S kým budete trávit Vánoce?

S mojí ženou, se synem Petrem a s jeho rodinou. Budeme krájet jablíčka, házet botami. To vždycky bylo tady ve mlýně zvykem. Já jsem v tom vyrůstal a snažím se to předávat dalším generacím.

close Mlynář ze Šlovic u Berounky Petr Čech s oceněním . info Zdroj: Renáta Fryčová zoom_in Jak vypadá štědrovečerní večeře mlynáře Čecha?

Je to taková ta klasika. Budeme mít rybí polévku, salát a rybu. Když jsem byl malý, tak jsem před Vánoci ryby chytal v řece a nosil jsem je místním. Říkalo se tu, že nejlépe chutnají ryby od Čechů (smích).

Jaké dárky máte nejraději? Ty kupované, nebo když vám někdo něco vyrobí?

Moje žena dělá keramiku. Takže když mi pod stromeček něco vyrobí, udělá mi to velikou radost.

Co vy si přejete pod stromeček?

Když to řeknu jednoduše, tak zdraví. Zdraví pro všechny. 

Co pro vás bylo letos největším úspěchem a štěstím?

Největší úspěch je asi ten, že jsem dostal vyznamenání Leonarda da Vinciho k 25. výročí asociace strojních inženýrů. Vůbec jsem o tom nevěděl. Pozvali mě na toto předávání, ale nevěděl jsem, že budu oceněn. Když mě pak najednou vyvolali a dostal jsem takové ocenění za mojí práci, tak mě to velice potěšilo.

A štěstí je, že mám následovníky. Syn Petr se s rodinou přestěhoval sem k nám. Oba moji synové mají děti, takže vím, že se tady o to bude dál někdo starat. Že se to předá dalším generacím, tak jak to bylo doposud, že budou další Čechové.

Renáta Fryčová