„Je to způsobeno několika faktory. Mezi hlavní patří snížená viditelnost, neadekvátní reakce řidičů, zimní používání letních pneumatik a prodloužení brzdné dráhy na vozovce vlhké nebo posypané inertním posypem. Většina řidičů na tyto krizové situace reaguje tím, že prudce sešlápne pedál spojky, pedál brzdy a v tomto okamžiku se vozidlo stává neovladatelné. Je nutné v takové situaci zachovat klid, pedál brzdy včas odbrzdit a teprve potom se překážce vyhnout. Dle policejních statistik je každoročně hlášeno cca 8,5 tisíce střetů dopravních prostředků se zvěří. Skutečný počet střetů je však mnohem vyšší a odhadovaná škoda na zvěři je několik desítek miliónů korun ročně. V některých honitbách jsou škody na srnčí a zaječí zvěři rovny nebo dokonce převyšují plánovaný roční lov. Myslivci pro snížení srážek realizují takzvané „odváděcí krmení“, které díky systematickému přikrmování v oblastech vzdálených od silnic odlákává zvěř mimo silnice,“ uvedl Jiří Šilha z Českomoravské myslivecké jednoty. Podle jeho slov je nejdůležitějším preventivním opatřením ohleduplná jízda, zvláště pak v lesních úsecích a na rozhraní pole a lesa.

„Nejvíce střetů se spárkatou zvěří je na úkor srnčí zvěře. Je nutno si uvědomit, že srnčí zvěř žije od října do března v tlupách, a proto přechází silnici hned několik kusů za sebou. Při spatření jednoho kusu srnčí zvěře by měli řidiči počítat s tím, že za jedním kusem mohou následovat další, a proto by měli vždy snížit rychlost auta, i když vidí zvěř zacházet mimo silnici. Pokud po srážce s vozidlem srnčí zvěř odběhne, neznamená to, že přežije. Ve většině případů uhyne na vnitřní zranění v blízkosti místa srážky,“ dodal Šilha, který zároveň uvedl na pravou míru chybnou domněnku některých řidičů, že jim stražená zvěř patří.

„Pokud po nárazu do auta zvěř zemře, řidič si ji nemůže nechat. Podle zákona musí být zvěř odevzdána nejbližšímu mysliveckému sdružení či Policii České republiky, která zajistí toto předání,“ sdělil na závěr Šilha.⋌ (oh)

Nejčastější příčiny

1) Nepozornost řidičů, snížená viditelnost.

2) Přecenění možností svých automobilů.

3) Neadekvátní reakce řidičů v kritických situacích při zabránění střetu se zvěří.

4) Nevěnování pozornosti dopravnímu značení upozorňující na častý výskyt zvěře (výstražná značka – Pozor zvěř!).